8.Royal Irish Constabulary | Staří vojáci nikdy neumírají

Harry a Hermiona se vrátili ze schůze a odpočívali v kanceláři, zatímco probírali příručku, kterou chtěli nechat vytisknout.

"Co dalšího by tam mělo být?" mumlal si pro sebe Harry. "Máme uniformy, zbraně, techniky šermu."

"Nestarej se o to," odvětila ledabyle Hermiona. "Není to tvoje práce."

"Cože?" Harry nemohl uvěřit vlastním uším.

"Za prvé" vysvětlovala Hermiona, "se to všechno sám teprve učíš a za druhé to stejně budou psát tví muži. Prostě jim tu práci zadej a potom zkontroluj výsledky, stožár, vzpomínáš?"

"Díky," řekl Harry. Svoje poznámky vyhodil do koše a obdařil kamarádku úsměvem. "Tohle mě vůbec nenapadlo."

"Není jednoduché převzít za věci odpovědnost," řekla chápavě Hermiona. "Ale občas je to nutné."

Oba dva najednou vzhlédli, když se ozvalo zaklepání na dveře. "Co se děje?" křiknul Harry.

"To jsem já, majore," odpověděl Smythe při otevíraní dveří. "Máte tu návštěvu."

"Kdo to je?" zeptal se Harry.

"Bystrozor jménem Moody," řekl Smythe. "Ukázal se, když jsme byli pryč, a chtěl se s Vámi sejít."

"Pošlete ho nahoru," řekl Harry po chvíli přemýšlení.

"Dobře, pane," přitakal Smythe. "A zároveň jsem doufal, že bych si na chvíli během Vaší schůzky půjčil moji sladkou pravnučku."

"Jasně," souhlasila Hermiona. "Užij si Moodyho."

Harry vytáhl svůj Webley a schoval velkou pistoli pod kabát. Moodymu věřil, ale nikdy neuškodí být připravený.

"Díky, žes souhlasil s tím setkáním, Harry," řekl Moody, jakmile vstoupil do místnosti.

"Bez problému," zašklebil se Harry. "Posaďte se."

"Děkuju," řekl Moody.

"Co pro Vás můžu udělat?" zeptal se Harry starého bystrozora.

"Rád bych, aby tě Tonksová mohla naučit bystrozorské taktiky a kouzla." Moody se usmál. "Školu dokončila jako nejlepší v ročníku a ví, jak na to."

"Proč ne Vy?" zeptal se Harry s pozvednutým obočím.

"Mám i jiné povinnosti," pokrčil rameny Moody. "A další lidi, které musím vyučovat…a myslím, že vyučováním tebe se toho taky hodně naučí sama."

"Dvě mouchy jednou ranou," řekl Harry s přikývnutím. "Dobře, nějak to zařídím."

"Nic jsi ohledně toho neřekl," dodal Moody s úšklebkem. "Ale slibuju, že nebude donášet Brumbálovi."

"To ani nemusí," zakroutil hlavou Harry. "Rád se prochází myslí někoho jiného… Snape taky."

"Oh, opravdu?" Moodyho hlas byl najednou hluboký a nebezpečný. "Vadí, když s tím něco udělám?"

"Máte volnou ruku," odpověděl Harry. "I když mě napadá, že by to mohlo být užitečné."

"Pozdě," ušklíbl se Moody. "O všechno se postarám… děkuju, žes mi o tom řekl."

"Divím se, že o tom nevíte," odpověděl Harry.

"Za to se trochu stydím," přiznal Moody. "To znamená, že usínám na vavřínech."

"To se stává i nejlepším," řekl nešťastně Harry.

"To ano, mladíku," souhlasil Moody. "A zatímco možná usínám na vavřínech, nejsem tak neschopný, abych přehlédl tu bouli pod tvým kabátem."

"Vždy připraven," odpověděl Harry.

"S tím souhlasím," uznal Moody. "A nekritizoval jsem fakt, že mi nevěříš, chtěl jsem ti říct, ať si buď necháš ušít bundu, která dovolí lepší ukrytí, nebo si pro takovéhle situace sehnat menší zbraň."

"Promluvím si o tom se Smythem," souhlasil Harry. "V tuhle chvíli je to ale jediné, co mám."

"Funguješ s tím, co máš," pokrčil rameny Moody. "Ale neváhej sehnat si něco, co se k tvé situaci hodí víc."

***

"O čem jsi se mnou chtěl mluvit?" zeptala se Hermiona, zatímco procházeli chodbou.

"Chtěla ses naučit střílet, nebo ne?" odpověděl Smythe. "No, tohle ber jako první lekci."

"Už jsem četla tu tvoji knížku," řekla Hermiona s nadšeným úsměvem. "Sice jsem ji jen prolistovala, ale víceméně jsem pochopila, jak by to všechno mělo fungovat."

"Nejsme zpátky víc jak dvě hodiny," řekl Smythe s úšklebkem. "A ty už jsi studovala, dobrý bože holka snažíš se snad zabít?"

"Mám učení ráda," řekla škrobeně Hermiona.

"To je v tom případě dobře." Smythe šáhnul do kapsy a vytáhnul malý revolver s krátkou hlavní. "Myslel jsem, že bys s sebou mohla nosit tuhle."

"Co to je?" zeptala se zvědavě Hermiona.

"Tohle je Royal Irish Constabulary*," odpověděl Smythe. Stařík vyklopil zásobník a začal z něj po jednom vytahovat malé tlusté náboje.

"A co je Royal Irish Constabulary?" zeptala se Hermiona rychle.

"Royal Irish Constabulary je menší pistole než ta Harryho a myslím, že se ti bude lépe držet," poučoval ji Smythe. "Dá se nabít stejnou ráží, jako má on, takže se nemusíš zabývat zásobami a jednodušeji se schovává. Mezi nevýhody patří, že zabere víc času ji nabít a bude mít díky menší váze větší zpětný ráz."

"Oh," řekla Hermiona. Dívka si revolver prohlížela s neskrývanou zvědavostí.

"Tenhle daný model střílí devíti milimetrové ogivální kulky," pokračoval Smythe. "To jsou tyhle malé mosazné věci, co mám v ruce."

"Nemohla bych mít něco s menšími kulkami?" zamračila se Hermiona a zvedla jednu ze zavalitých kuliček. "Potom by bylo víc místa na další kulky."

"Nikdy se nepleť do přestřelky s ráží, co začíná na číslo menší než 9." Odpověděl Smythe. "Tyhle velké kulky dělají velké díry a velké díry mají velký účinek na ostatní lidi."

"Dobře," uznala Hermiona tuhle logiku. "Kde bych ho měla nosit?"

"Je hned několik způsobů," odpověděl Smythe. "Můžeš ho strčit ke kotníku nebo za tričko."

"Jasně," řekla Hermiona.

"Dál bys možná mohla zvážit, že začneš častěji nosit šaty," navrhl Smythe.

"Proč?" zavrčela Hermiona.

"Protože pod šaty bys mohla schovat i zatracenej tank," odpověděl s úšklebkem Smythe. "Jestli budeš tuhle věc nosit, tak to znamená nosit ji na těle, a ani se nenamáhej navrhovat, že si ji dáš do kabelky. A když ji budeš nosit na těle, musíš mít způsoby, jak ji schovat, a šaty nebo sukně by mohly být skvělým řešením…anebo ne, to záleží na tobě."

"Proč bych ji neměla nosit v kabelce?"

"Protože kabelka není bezpečná," vysvětloval Smythe. "Dá se jednoduše vytrhnout. Když ti někdo sebere kabelku, sebere ti i zbraň."

"Hádám, že to dává smysl," souhlasila Hermiona. "A jak mám nosit další náboje?"

"Na to je taky pár možností," odpověděl Smythe. "Naneštěstí u tohohle pokladu neexistují žádné urychlovače nabíjení. První možností je nosit volně v kapse a další je si udělat pásek nebo peněženku na náboje. Jsem si jistý, že tak chytré děvče si nějak poradí."

"A co Harryho pistole?" zeptala se Hermiona. "Je jiná než tahle, tak co dělá on?"

"Právě teď je má volně v kapse," odpověděl Smythe. "Ale doufám, že pro něj vyžebrám pár urychlovačů."

"Dobře," řekla Hermiona. "Jak se mám o tuhle věc starat?"

"V mé knížce je na to pár lektvarů," odpověděl Smythe. "Jeden z nich je nejlepší čistidlo, na které jsem kdy přišel. Ale nejdřív ji musíš rozebrat, ale to není těžké."

Hermiona fascinovaně sledovala, jak její pradědeček obratně malý revolver rozebral.

"Proč jsi ji nerozebral celou?"

"To není třeba, pokud ji jen čistíš," vysvětloval Smythe. "A to je všechno, co se tady teď učíme." Hermiona sledovala, jak stařík pistoli opět složil a zbraň ji podal. "Jsem si jistý, že to není třeba říkat, ale nehraj si sní, přečti si moji knížku a starej se o ní, tak jak jsem tě právě naučil, a připrav se na hromadu tréninku."

"Dobře," souhlasila Hermiona.

"Tyhle si vezmi taky." Smythe ji podal náboje, co před chvíli vytáhl, spolu s krabičkou nábojů navíc. "Nemá smysl ho nechávat nenabitý. Bez nábojů je to kus bezcenného kovu."

"Chápu."

"Dobře, tak se pojďme podívat, jestli už majorova schůzka skončila," navrhl Smythe.

"Dobrý nápad," souhlasila rychle Hermiona. Oba se společně rozešli k Harryho kanceláři a Hermiona okamžitě vešla otevřenými dveřmi. "Co Moody chtěl?"

"Chtěl mluvit o mém tréninku," odpověděl Harry. "Nechá sem chodit Tonkovou, aby mě cvičila."

"Oh," řekla Hermiona. "Mohla bych se přidat?"

"Samozřejmě."

"Když zmiňujete trénink," promluvil Smythe. "Doufal jsem, že bych Vám s kluky domluvil nějaký trénink."

"Jaký druh tréninku?" zeptal se Harry rychle.

"Jak používat ten Váš revolver, jak používat Váš nový meč, tak nějak," řekl Smythe rychle.

"Oh," řekl Harry. "Kdy budete chtít začít?"

"Doufám, že co nejdřív," odpověděl Smythe. "Vaším prvním instruktorem bude McLain. Naučí Vás používat tu svoji kudlu a jak používat ruce a nohy. Jak ho znám, tak Vás toho naučí o dost víc, ale nevím, co plánuje."

"Ok," souhlasil Harry. "A co to zdržuje?"

"Nechceme začít, dokud nebudeme mít po ruce léčitele," odpověděl Smythe. "Bezpečnost na prvním místě."

"A nějaký důvod proč si mezitím nemůžeme trochu zastřílet?" zeptal se Harry. "A předtím než zapomenu, budu potřebovat ještě jednu zbraň, co se bude jednodušeji schovávat. Ten Webley je super, ale trochu těžko se schovává pod bundu."

"Pravděpodobně bychom Vám mohli sehnat RIC, jakou dostala Hermiona," řekl Smythe. "Ale nejsem si jistý, jestli teď můžeme jít střílet."

"Proč ne?"

"Na to potřebujeme střelnici, pane, ale možná byste mohli nějakou vykouzlit," odpověděl Smythe. "Nebudeme moct začít střílet, dokud nenajdeme nějaké bezpečné místo a těch v Londýně moc není."

"Máš nějaký nápad, Hermiono?" zeptal se Harry kamarádky.

"Pár," přiznala Hermiona.

"V tom případě neváhej," odpověděl Harry. "Pokud se ti Ministerstvo rozhodne poslat varování, tak se o ně postarám."

"Dobře," souhlasila Hemiona. "Kde bych ji měla udělat?"

"Nejlepší by byl asi suterén, pane," promluvil Smythe. "Máme tam celkem dost místa."

"Tak se pojďme podívat," navrhl Harry.

"Dobře, pane," souhlasil Smythe. Všichni tři vstali a sešli několik pater do suterénu.

"Tohle by mohlo jít," potvrdila Hermiona. "Co potřebujete, abych udělala?"

"Asi tu nemáš moji knihu, co?" zeptal se s úsměvem Smythe. "Jestli ano, je tam část o vestavěných střelnicích."

"Vteřinku," řekla Hermiona. Dívka a hustými vlasy vytáhla knížku a prolistovala pár stránek, než našla požadovanou sekci. "Až tohle dokončím, budu šíleně ztahaná."

"Chceš, abych ti zařídil odvoz?" zeptal se Smythe.

"Radši bych zůstala v Londýně," odpověděla Hermiona.

"Seženu ti pokoj v Kotli," řekl Harry. "Tak budeš moct zůstat v Londýně a budeš blízko Příčné ulice."

"Kde bydlíš ty?" zeptala se Hermiona.

"V Kotli," odpověděl Harry.

"V tom případě teda dobře," souhlasila Hermiona. "Ustupte."

Oba muži sledovali, jak Hermiona seslala několik kouzel. Vypadalo to, jako by se místnost, při zvětšování na požadované rozměry střelnice, rozmazala. Když skončila, Hermiona se kymácela a vypadala, že každou chvíli zkolabuje. Když nakonec ztratila rovnováhu a přepadla Harry k ní rychle přistoupil, aby jí chytnul do náruče.

"Jsi v pořádku, Hermiono?" zeptal se Harry ustaraně.

"Jo," řekla Hermiona únavou podbarveným hlasem. "Ale myslím, že už dneska nebudu moct cvičit."

"To je v pořádku," ujišťoval Harry kamarádku. "Co kdybychom, šli zpátky do Kotle, aby sis mohla odpočinout?"

"Dobře," souhlasila slabě Hermiona.

"Pošlu s vámi pár mužů," řekl Smythe. "Jen pro jistotu."

"Dobře," přitakal Harry. "Tak tedy zítra."

"Není třeba chodit brzo," řekl Smythe rychle.. "Možná by bylo nejlepší přijít pozdě odpoledne, na zítra není naplánovaného nic důležitého."

"Dobře," souhlasil Harry. "Tak pojďme, Hermiono."

Harry pomohl kamarádce vyjít schody, kde se k nim přidal malý oddíl vojáků. Byli na půl cesty ke Kotli, než se Hermiona cítila dostatečně silná, aby ze sebe setřásla Harryho ruku a šla sama.

"Nechci, aby si mysleli, že jsem bezmocná," dostala ze sebe zadýchaně Hermiona. "A asi by nebyl dobrý nápad nechat tě mě tam odnést v náručí, kdo ví co by z toho novináři udělali."

"Paraziti zatracení," přidal se Harry.

Došli zbytek cesty ke Kotli a vešli dovnitř. Na celý lokál padlo ticho, jakmile lidé uviděli Harryho uniformu a několik jich nervózně zahlíželo na Harryho vojáky.

"Co pro tebe můžu udělat, Harry?" ignoroval všechny a zeptal se Tom.

"Budu potřebovat další pokoj," odpověděl Harry. "Pokud možno hned vedle mého."

"To můžu zařídit," souhlasil Tom. "A rád vám je propojím a udělám z nich apartmá, pokud tedy chcete."

"Ano, prosím," řekl rychle Harry. "A ujisti se, že mí muži mají všechno, co chtějí, a účet potom pošli mně."

"Dobře," řekl Tom. "Ještě něco?"

"Mohl bys nám nahoru vzít nějaké jídlo?" zeptal se Harry. "Už jsem chvíli nejedl a začínám mít hlad."

"Za pár minut tam budu," odpověděl Tom.

"Jsi princ mezi muži," promluvila Hermiona. "Děkuju, Tome."

"Rád pomůžu," řekl Tom se začervenáním.

Harry s Hermionou vyšli po schodech nahoru a do Harryho apartmá. Harry pak strávil několik minut žasnutím, jak to všechno díky magii vypadalo úplně jinak. Ke dvěma ložnicím tam navíc přibyl i u vchodu obývací pokoj.

"Tohle tu předtím nebylo?" zeptala se Hermiona, když si všimla Harryho překvapení.

"Ne, nebylo," odpověděl Harry. "Všechny ty roky a pořád mě překvapuje, co všechno magie dokáže."

"Myslím, že na tom jsou všichni stejně," řekla rychle Hermiona. "Pokud v tom nevyrůstali."

"Ani ti, toho moc nevědí," řekl s úšklebkem Harry. "Vždycky jsem překvapený, jak čistokrevní dokážou být ignorantní ohledně magie, je pochopitelné, že toho moc nevědí o mudlovském světě, ale…"

"Mohlo by to být protože se setkáváme s víc nezvyklými formami magie než většina lidí," řekla Hermiona milosrdně. "Nemůžeš od obyčejných lidí očekávat, že budou vědět všechno o těch divných věcech, co se objevují v našich životech."

"Hádám, že to tak bude," řekl Harry pomalu. "Ale stejně…" Harryho zarazil zvuk zaklepání na dveře. "Kdo to je?"

"Sem já, Tom," ozvala se dveřmi tlumená odpověď. "Mám tu to jídlo."

"Chviličku." Harry došel ke dveřím a otevřel je. "Pojď dál, Tome."

"Díky, Harry," řekl Tom laskavě. Položil tác s jídlem na stůl a postavil se. "Můžu pro Vás udělat ještě něco?"

"Myslím, že už nic nepotřebujeme," odpověděla Hermiona. "Děkujeme, Tome."

"Jo, díky, Tome," přidal se Harry

"Rád vám dvěma kdykoliv pomůžu," začervenal se Tom. "Kdybyste něco potřebovali, tak zavolejte dolů."

"Dobře," ujistil Harry hostinského.

"Tak tedy dobrou noc," dokončil Tom. Stařík vyšel z pokoje a potichu zavřel dveře.

"Pořádně se najez," řekl Harry. "Použila jsi hodně energie a potřebuješ ji doplnit."

"Máš na zítra nějaké plány?" zeptala se Hermiona, ignorujíc Harryho přehánění.

"Myslel jsem, že by byl dobrý nápad, zajít do knihkupectví," odpověděl Harry. "Sehnat pár dalších knížek, co by nám mohly pomoct ve vedení téhle společnosti."

"To zní dobře," souhlasila Hermiona. "A můžeme se trochu pocvičit ve střílení. Opravdu se to chci naučit."

"Není to tak jednoduché," promluvil najednou Harry. "Předtím než jsem poprvé vystřelil, jsem se snažil dostat k nim co nejblíž."

"Kolikrát jsi vystřelil?" zeptala se Hermiona.

"Pětkrát," odpověděl Harry. "Myslím, když se o tom snažím přemýšlet, mám to trochu rozmazané. Všechno to šlo tak rychle."

"Takže jsi předtím necvičil?" chtěla se Hermiona ujistit.

"Ne s ostrými náboji," souhlasil Harry. "Neměl jsem kde a navíc jsem neměl zrovna přebytek munice."

"Harry… co jsi cítil, když…," přerušila ho náhle Hermiona. "Promiň, já…"

"Trhnutí," přerušil Harry kamarádku. "Chceš vědět, co jsem cítil, když jsem střelil ty smrtijedy, že?"

"Ano," řekla pomalu Hermiona.

"Chystali se zabít nevinné lidi," vysvětloval Harry. "A pochybuju, že by to ukončili tak rychle jako já, proto si podle mě nezaslouží lítost."

"Nevím, jestli bych ohledně toho mohla být tak lhostejná," přiznala Hermiona se zamračením. "Promiň, Harry, to znělo to divně."

"To je v pořádku," řekl Harry mírně. "Chápu, cos myslela, a nebyla bys to ty, kdybys ses na to dívala stejně."

"Děkuju, že jsi tak chápavý," řekla Hermiona s vřelým úsměvem. "Mohla bych se podívat na tvoji zbraň?"

"Ukážu ti svoji, pokud mi ukážeš tvoji," řekl Harry s úšklebkem. "Proč ji chceš vidět?"

"Jen jsem zvědavá na ty rozdíly," odpověděla Hermiona. "Do dneška jsem ještě nikdy zbraň v ruce nedržela."

"Dobře," řekl Harry a vytáhl svého Webley. Hermiona sledovala, jak Harry vyklonil zásobník a postupně vyndal všechny tlusté náboje. "Tady máš."

"Je těžký," řekla Hermiona překvapená jeho vahou.

"Jo, je," souhlasil Harry. "Hádám, že pokud mi dojde munice, můžu s ním lidi mlátit."

Hermiona strávila několik dalších minut prohlížením zbraně, načež ji vrátila Harrymu. "Děkuju."

"Rád pomůžu," odpověděl Harry. Opět zbraň nabil a strčil si ji za pas.

"Chceš teď vidět moji?" zeptala se Hermiona.

"Co kdybychom s tím počkali do zítra?" navrhl Harry. "Jsem trochu unavený a vím, že ty musíš být ztahaná."

"Dobře," souhlasila Hermiona. "Dobrou noc, Harry."

"Uvidíme se zítra." Potom oba dva vešli do svých pokojů a šli spát.

---------

* Royal Irish Constabulary (RIC)

Speedloader = "urychlovač nabíjení" ??

Pokud někdo ví správný název, ráda se nechám poučit :)