Pisálkovo doupě

"Lenko," zavolal Xenofilius Láskorád na svojí jedinou dceru. "Mám pro tebe další úkol." "O co jde, taťko?" vešla do místnosti zasněná dívka. "Chceš, abych se postarala o to Německo?" "Ne, o to se postarám já." Neexistovala zatracená možnost, že by poslal svojí dcerušku do Německa, když se tam posledních pár dní dějí takovéhle věci. "Pro tebe mám něco důležitějšího."

"Vysaďte nás tady," řekl Harry řidiči, když se přiblížili k hotelu. "Je to odsud asi jen 100 metrů a zbytek cesty dojdeme." "Jak chcete," přikývl řidič. "Hezký den." "Vám taky," odpověděl Harry a spolu se svými společníky vystoupil z auta. "Potřebujete někdo pomoct s taškami?" "Ne, děkujeme," zakroutil Profesor hlavou. "Oba jsme s Pomocnicí mnohem silnější než vypadáme."

"Dobré odpoledne, pane," pozdravil Harryho usmívající se celník, jakmile se objevil. "Jak se Vám líbilo počasí ve Švýcarsku?" "Celkem dobré," pokrčil rameny Harry, zatímco se prohrabával batohem. "Jaké je počasí v Německu?" "Dobré, pane," odpověděl celník. "Vlastně právě teď je nádherně, jaký je účel Vaší návštěvy?" "Jsem tu na dovolené," podal mu Harry svůj pas. "Chtěl bych se podívat na nějaká známá muzea a památky a taky bych chtěl ochutnat pár těch vašich slavných piv."