Pisálkovo doupě

Harry si další ráno opět přispal a zhluboka se nadechl čerstvého vzduchu. Zrovna když zase usínal, prudce otevřel oči. Kvůli jeho včerejšímu jednání, bylo víc než pravděpodobné, že právě byli na cestě do Maďarska dva členové Řádu, ba co víc dva členové Řadu, co se dobře znali s Harry Potterem.Zaklel, vyskočil z postele a začal narychlo házet věci do batohu, přičemž zoufale doufal, že ve chvíli, kdy ti dva dorazí, už bude dávno na cestě.

"Už jsem ti to řekl snad milionkrát, ale zopakuju ti to ještě jednou," zakřičel Profesor, když s Pomocnicí vycházeli z jejich hangáru. "Nebudeme náš Zeppelin barvit na růžovo." "Ale já mám růžovou ráda," zakřičela na něj Pomocnice. "A když nemůže být růžový, tak ho chci zelený." "Žádná zelená nebu…" Profesorovu tirádu utnulo odkašlání několika lidí. "Co chcete?" "Jen jsme chtěli… probrat ten fakt, že jste k pohánění Vaší vzducholodě využili Teslových turbín," začala se první osoba nebezpečně ohánět velkou trubkou. "Myslíme si, že by bylo nejlepší, kdybyste si to rozmysleli."