Pisálkovo doupě

Úryvek z Harryho průvodce: Austrálie je krásná země, ve které můžeme najít jedny z nejkrásnějších pláží na světě. Jak jistě mnoho lidí ví, první osadníci Austrálie byly zločinci odsouzení za tak drobné zločiny, jako byla třeba krádež chleba. Co už ale moc lidí neví, je, že tento zákon byl zaveden neznámým a pravděpodobně přehlíženým ministerským pracovníkem, kterému byla právě zamítnuta dovolená. Sepsal proto zákon, který v podstatě stanovil, že: „každý občan, který ukradne bochník chleba, musí být deportován do Austrálie, kde bude po celý zbytek života nucen surfovat a celkově si užívat nejlepších pláží na světě“.

Výňatek z Harryho průvodce: Japonsko je nádherná země, která prolíná staré tradice s moderním světem. Japonsko je také jedno z mála míst, kde obvyklý čistokrevný hábit nevzbuzuje žádnou zvláštní pozornost. Abyste se dostali do kouzelnické části Tokia, musíte vystoupit na stanici Harajuku a následovat cedule, které Vás nasměrují do svatyně Meiji Jingu. Když dorazíte k Torii (brána ke svatyni), porozhlédněte se u levého sloupu hlavní brány po cestě, která….

Z přikouzlených tribun, které tam předtím nebyly, na něho shlížely stovky tváří. Především ale na opačném konci ohrady byl maďarský trnoocasý drak. Dřepěl na hnízdě s vejci, křídla napůl složená, a valil na něj své žluté, zlovolné oči. Nestvůrný, šupinatý černý ještěr ani na chvíli nepřestal švihat trnitým ocasem, po němž v udusané zemi zůstávaly tři stopy dlouhé rýhy. Vtom davy znovu zaryčely. Harry nevěděl, zda jsou na jeho straně, ale nezáleželo mu na tom. Nastala chvíle pro to, aby udělal, co udělat musel... aby se absolutně soustředil na svoji jedinou šanci, kterou měl...

„Nóó,“ natáhla slovo Doktorka, „asi bychom se měli vrátit do Zeppelinu.“ „Bohužel,“ přitakal Harry a spustil Portál. „Vítejte zpět, příteli,“ usmál se Profesor. „Určitě jste se bavili.“ „Řekněme jen, že mě osvítilo,“ zazubil se Harry. „Bavili jste se všichni?“

Tak vítám vás na nových stránkách :) Mám přenesené všechny články a vaše komentáře z minulého blogu, ale ještě mi chvíli potrvá, než obnovím všechny odkazy, aby vás nehodily zpátky na starý blog. Tak prosím mějte chvilku strpení, snad to nepotrvá víc než pár dní. Ještě jednou děkuji Veruce a Martinovi a jejich úžasnému programu blogcz2WP (© Martin Rybenský 2017), díky kterému jsem nepřišla o všechny vaše komentáře - představte si, celkem jich je 358! Sama jsem nemohla uvěřit, že se jedná o tak velké číslo a jsem jen velmi ráda za vaši nekončící přízeň :) Někteří z vás si možná říkají, proč blog vlastně stěhuji, když jsem byla tři roky neaktivní. No, zaprvé bych nerada přišla o všechny povídky, které jsem na blogu měla (a že jsem při přestěhování našla i poklady, které jsem napsala v 15 letech a absolutně jsem zapomněla, že existují) a zadruhé bych se ráda opět k překládání vrátila. Na moji omluvu, poslední tři roky byly poměrně hektické. Přestala jsem překládat v době, kdy jsem musel