9. Umí záporáci létat? | Přej si něco

"Spojte mě s Francouzi a Dány," zakřičel Pretoriánský prefekt, jakmile vešel do místnosti. "Řekněte jim, že se chci podělit o informace o Blackovi. Pokud by to šlo, zařiďte to jako konferenční hovor."

"Ano, pane," zavolalo několik hlasů a okamžitě naházeli do krbů hrsti letaxu. "Máme je, pane."

"Dobře." Pretoriánský prefekt si sedl a podíval se na dva muže v plamenech. "Potřebuju nějaké informace a jsem ochotný také nějaké poskytnout."

"Tvrdil jste, že se chcete podělit s něčím o Blackovi?" zeptala se velitelka dánských bystrozorů, Sanne Vermeerová.

"Ano, to chci," přitakal netrpělivě Pretoriánský prefekt. "Je v mém městě a poslední dva dny mi tu pobíhal kolem a dělal bůhvíco, takže chci vědět, čeho je schopný."

"Možná by bylo lepší, kdybyste nám řekl, co víte, a my bychom doplnili mezery," odpověděl zahalený muž z francouzského krbu.

"Před pár dny byl najatý Švýcarskou gardou na zkontrolování nějakých štítů," odpověděl rychle Pretoriánský prefekt. "A poznamenal, že nové sekce štítů mají jinou barvu než ty staré."

"Jak je to možné," ucedil zahalený muž. "Aby získal tuhle schopnost…věděli jsme, že je blázen, ale tohle…pokračujte, prosím."

"Potom strávil další dva dny bůhvíčím." Pretoriánský prefekt se donutil ke klidu. "Znova se objevil až v baru patřící jedné z hlav mafie. Sedl si vedle předem zmiňované hlavy a poklidně mu řekl, že jestli mafie nebude dodržovat několik pravidel, včetně nenásledování pánů zla a omezení jejich zabíjení na další členy mafie, tak je všechny zabije a začne od znova s novou skupinou."

"Jak to ta vaše "hlava" vzala?" Sanne Vermeerová se pro odpověď zvědavě naklonila blíž.

"Poděkoval Blackovi a zaplatil mu pití," Pretoriánský prefekt si otřel zpocené čelo. "Potom řekl svým mužům, že útok na Blacka, by byla sebevražda a svolal schůzi s ostatními hlavami."

Další dva velitelé Odborů pro Prosazování kouzelnických zákonů několik vteřin zpracovávali nové informace.

"Nemohli byste mi prozradit, co o tom muži víte vy?" zeptal se jejich italský kolega. "Nechci být nezdvořilý, ale každá vteřina se mi hodí k dobru."

"Hrozně se omlouváme," omluvil se zahalený Francouz. "Ale pokaždé, co o tom muži slyším něco nového, se to ukáže jako ještě víc ohromující než to předtím. Madam Vermeerová, myslím, že Vy jste měla tu čest Black poznat první."

"Ano, přesně tak," souhlasila žena. "Přijel do Amsterdamu a zastavil skupinku smrtijedů, co tvrdila, že sledují Harryho Pottera." Ignorovala dva překvapené výkřiky a pokračovala: "Jedna z mých lidí mi později nahlásila, že Black po ní chtěl, aby na něm zrušila sledovací kouzlo, takže to vypadá, že Black přenesl to kouzlo z Harryho Pottera na sebe. Potom přišel na všechny hlídky, co jsme na něj nasadili. Včetně těch pod neviditelnými plášti. A podle hlášení z Anglie přitom také objevil nový druh kouzelných tvorů, aniž by si toho hlídky všimly."

"Black přijel do Paříže a u nás si taky všimnul všech hlídek, co jsme na něj pověsili," začal Francouz. "Taky to vypadá, že má nějaká nezjistitelné kouzlo nebo štít, co ho upozorní na jakékoliv vniknutí do jeho pokoje. Když u nás byl, dovolil nám projít jeho lékařskou minulost a mimo dlouhého seznamu vyléčených zranění jsme našli i něco divného. Black se očividně podrobil nějakému procesu, který udělal jeho krev smrtící pro všechny mimo něj, a naši léčitelé si myslí, že kromě toho, že ho to udělalo imunní na skoro všechny smrtící látky známé člověku, mu to navíc nabudilo i jeho přirozenou schopnost léčení. Black taky ukázal, že má nejméně minimální dovednosti v bezhůlkové magii."

"Je to vše?"

"Trochu váhám, jestli mám tohle ještě dodat," odmlčel se Francouz, "ale díky některým znalostem, které prokázal, hodně lidí začíná věřit v to, že Black byl součástí odporu za Druhé světové války."

"Děkuji," obdařil je Pretoriánský prefekt jedním ze svých vzácných úsměvů. "Ale musím se zeptat, proč jste mi neřekli, že Black míří mým směrem."

"Nevěděli jsme to," pokrčil Francouz rameny. "Black nám vyklouznul s přenášedlem do Monte Carla a nám zabralo minutu, abychom to přenášedlo vystopovali, a dalších třicetpět sekund, aby se na místo dostavily místní hlídky, ale ztratili ho, kvůli nadšení z dost vysoké částky." Francouz se odvrátil od ohně a chvíli se vybavoval s někým mimo obraz. "Právě mě můj kolega z Monte Carla informoval, že ta výhra, co zdržela hlídky, patřila sázce pana Blacka." Olízl si rty. "Další vyšetřování odhalilo, že stůl byl očarován jedním z hráčů. Podle krupiéra pan Black nějakou chvíli pozoroval stůl a až potom si vsadil. Náš kolega taky tvrdí, že toto vyšetřování bylo provedeno pouze kvůli výšce výhry a že kasíno si přeje Blacka ocenit a posílá mu jak výhru tak i celkem značnou odměnu za chycení toho hráče…," Francouz se zase odvrátil od ohně a chvíli se vybavoval s někým mimo obraz, "který se právě přiznal, že patří do mnohem větší skupiny podvodníků."

"Děkuji." Pretoriánský prefekt jen kroutil hlavou. "Hádám, že jsme asi ani nemohli doufat, že ho budeme sledovat, pokud si nepřál být sledovaný."

Další dva se rozloučili a vůdce pretoriánské gardy si opět přál, aby vzal ten odchod do důchodu, co mu loni nabídli.

"Pane," přiběhl k veliteli Folchini, "tomu neuvěříte."

"Co?" Pretoriánský prefekt zavřel oči a očekával to nejhorší.

"Myslím, že už jsem přišel na to, co Black ve městě dělal," přetékal Folchini nadšením. "Před dvěma dny zemřel Antony Consiglio, patrně přirozená smrt. A několik jeho poručíků na cestě mu vzdát čest zemřelo při nehodě, nebo to jsme si aspoň předtím mysleli."

"Chcete mi říct, že je zabil Black?"

"Všechno to začalo dávat smysl, když jsem slyšel Blackův rozhovor s hlavou jedné z rodin." Folchini se málem třásl nadšením. "Tony Consiglio by nikdy neuposlechl Blackových rozkazů a jeho poručíci by pravděpodobně následovali svého šéfa i po smrti."

"To zní rozumně," přikývl Pretoriánský prefekt. "Co myslíte, že se stane, až na tohle přijde Consigliův syn?"

***

"Chcete mi říct, že tenhle chlápek mi zabil otce?" zeptal se s pozvednutým obočím muž ve středním věku navlečený v drahém oblečení.

"Vypadá to tak, ano," přitakal jiný muž v drahém oblečení. "Co chcete, abychom s ním udělali?"

"Sežeň ještě někoho," odpověděl muž ve středním věku. "Potom my tři zajdeme k Blackovi na hotel a ukážeme mu, proč si neměl zahrávat s rodinou Consiglio."

"Zařídím to, pane Consiglio," přikývl druhý muž. "Kdy byste to chtěl uskutečnit?"

"Co nejdřív," odpověděl rychle Giovanni Consiglio.

"Tak proč prostě nepoužijeme Vašeho řidiče?" zeptal se druhý muž s pozdviženým obočím. "Je velký a mlčí jako hrob."

"Zavolej ho. Nechci, aby Black strávil nad zemí víc času než je třeba," dořekl Consiglio s úšklebkem.

Řidič byl přivolán a za méně než hodinu už ti tři stáli před Blackovým pokojem.

"Vykopněte ty dveře, chci toho šmejda překvapit," přikázal chladně Consiglio. "A až přijde čas, tak o Blacka se postarám sám."

"Dobře, šéfe," odsouhlasil to řidič a hned na to vrazil svojí obrovskou nohou do dveří.

"Blacku, vyrvu ti srdce z těla, ty šmejde," křičel Consiglio, zatímco vbíhal do pokoje.

Harry od knížky vzhlédnul na muže, co mu najednou vlétnul do jeho pokoje. Vyhýbajíc se jeho prvnímu kouzlu, Harry vytáhl svoji hůlku a vrhl proti tomu záhadnému útočníkovi několik kosti tříštících kleteb.

Jak někdo může být tak rychlý, nadával si Consiglio pro sebe, když to vypadalo, jako by Black mizel a zase se objevoval mimo směr jeho kleteb. "Zůstaň stát a chcípni, ty šmejde."

Schovaný za jedním z křesel v místnosti, Harry uvažoval, jak z téhle situace ven. "Accio blázen."

Consiglio stihnul jen zakřičet, když proletěl kolem své oběti k jednomu z oken, co byly rozbity hned v počátcích bitky. Po proletění oknem si při křičení obvyklého "NÉÉÉÉÉÉÉÉÉ", měl, před dopadem na zem, stěží čas uvědomit si, jak špatný nápad byl po Blackovi jít.

"Šéfe," zakřičel ten druhý a vyběhnul proti jejich cíli.

Harry se rychle otočil k nejbližšímu cíli, namířil na něj hůlku a jeho bleskurychlé Reducto sice udělalo z mužovy hůlky třísky, ale nezastavilo jeho postup. Předtím, než měl Harry možnost rychle zamumlat nějaké jiné kouzlo, ocitnul se v sevření mužových rukou, snažících se mu vymáčknout život z těla.

Harrymu se začalo rozostřovat vidění, pokusil se ze sevření vytrhnout, ale všechno vypadalo ztraceně. Dokud rukou nezavadil o naleštěnou kostěnou rukojeť jeho nového Pugia. Vytrhnul nůž z pochvy, vrazil ji útočníkovi do břicha a hned jakmile mužovo sevření dostatečně povolilo surově dýkou v ráně zakroutil. Potom otočil hlavu na třetího, posledního, muže.

Řidič stál ztuhle ve dveřích a když se na něj otočila postava pokrytá krví, byl příliš vyděšený i zakřičet. Oba dva stáli bez pohnutí, několik dalších nekonečných minut na sebe zírali, dokud postava pokrytá krví neudělala krok vpřed ke své další oběti.

S přidušeným výkřikem se řidič otočil a začal utíkat, doufajíc že rychlost a vzdálenost mu pomůžou zachránit život před monstrem za ním. Zběsile proběhl kolem výtahů a rozrazil dveře na schodiště.

Jakmile muž odešel, Harry pomalu sklonil hůlku a dýku, rozhlédl se po místnosti a bezmyšlenkovitě použil pár Reparo na rozbitý nábytek. Sednul si na teď už nepoškozenou pohovku a snažil se přijít na to, proč se mu tyhle věci pořád stávají.

***

Kdyby byla jen jedna věc, ve které by byl tým, přidělený na pana Blacka, dobrý, bylo by to sledování. Přes ty léta, co si s mafií hráli na kočku a myš, si vypilovali svoje schopnosti a tak jakmile uviděli, že Giovanni Consiglio a jeho dvě gorily přichází k hotelu pana Blacku, okamžitě zavolali pro posily.

Tým osmi kouzelníků dorazil právě včas, aby viděl, jak na ulici dopadl křičící muž. Se svěšenými rameny obávajíc se toho nejhoršího, se přiblížili k tělu, aby se poprvé podívali na toho muže, kterého nedokázali zachránit.

"To je Giovanni Consiglio," vykřiknul šokovaně jeden ze sledovacího týmu. "Koukněte se mu na ruku, ještě pořád má na sobě otcův prsten."

"Tak to možná ještě nejdeme na záchranu pana Blacka moc pozdě," odpověděl rychle velitel útočného týmu. "Tým Alpha schody, Bravo výtahy."

"Rozkaz," zvolali oba týmy za běhu k hotelu.

Tým Alpha doběhl ke schodišti a zarazil se, když našli další tělo na ležící na spodku schodů.

"To je Consigliův řidič," identifikoval tělo další ze členu sledovacího týmu, co je doprovázel. "Vypadá to, že ho shodil ze schodů."

Zastavili se jen, aby zkontrolovali, jestli je muž mrtvý, a pokračovali po schodech dál, kde se sešli s druhým týmem.

"Na tři," zašeptal velitel útočného týmu ke svým mužům, jakmile se seřadili u dveří. "Raz…dva…TŘI."

Tým vběhnul do pokoje a zarazil se před scénou, která tam na ně čekala.

"Mohl bych vám s něčím pomoct, pánové?" zeptal se Harry poslední skupinky vetřelců klidně.

"Pane Blacku?" zeptal se velitel pomalu, přičemž se jeho oči odmítaly pohnout ze zakrvácené mrtvoly, ležící na zemi před ním.

"Ano?" Harry měl problém, aby se nezačal hihňat. "Co pro Vás můžu udělat?"

"Potřebujete nějakou lékařskou pomoc?" zeptal se velitel týmu nervózně, "nebo nějakou jinou pomoc?"

"Ne, děkuji," zakroutil Harry hlavou. "Ale předpokládám, že budete chtít, abych si s Vámi šel promluvit na stanici."

"Myslím, že to bychom možná mohli chtít," souhlasil velitel týmu. "Bylo by to možné?"

"Samozřejmě," přikývl Harry.

"Nevadilo by Vám tedy v tom případě odložit Vaše zbraně?" zeptal se velitel pomalu. "Trochu mé muže znervózňují."

"Ach, omlouvám se." Harry opatrně očistil čepel rukávem svého trička a zastrčil dýku zpátky do pochvy a hůlky do pouzdra. "Se vším tím nadšením, mi to vypadlo." Harry překonal další hihňání.

"Mohl byste s námi tedy jít ven?" zeptal se velitel a ukázal ke dveřím. "Abychom mohli začít se sbíráním důkazů."

"Samozřejmě, že bych mohl," souhlasil Harry. "Nevadilo by, kdybych si nejdřív pobral pár věcí?"

"Já…," zaváhal velitel a potom se pořádně podíval na výraz obličeje pana Blacka, "nemyslím, že by v tom měl být problém."

"Děkuju," přikývl Harry. "Zabere to jen minutku."

"Angelo, vezmi si jednoho muže a dojděte to nahlásit," zašeptal velitel týmu, jakmile Black odešel z místnosti.

"Ano, pane," odsouhlasil mu to jeden z mužů. "Vy víte, kdo je ten muž na zemi?"

"Salvatore Carillo," odpověděl mu velitel za opětovného zírání na mrtvolu na zemi. "Až dodneška byl brán jako jeden z nejnebezpečnějších mužů v Itálii a byl hlavním podezřelým z vraždy mého předchůdce."

"To je Carillo?" zeptal se Angelo s rozšířenýma očima. "Black ho vykuchal jak rybu."

"To vidím," snažil se velitel udržet netrpělivost mimo svůj hlas. "Teď to jděte nahlásit."

"Rozkaz." Angelo se ještě naposledy podíval na mrtvolu, načež s tichým "pop" zmizel a znovu se objevil až před velitelstvím pretoriánské gardy. Vběhnul do budovy a málem vrazil do svého velitele.

"Dostali jste se k Blackovi včas, Angelo?" zeptal se Pretoriánský prefekt udýchaného muže. "Je Black pořád naživu?"

"Je naživu, pane," přikývl Angelo. "A nemá na sobě ani škrábanec."

"Takže jste dorazili včas, abyste ho ochránili před Consigliem a jeho gorilami?"

"Ne, pane," zakroutil Angelo hlavou. "Dorazili jsme včas, abychom viděli, jak Consiglio dopadl na ulici."

"Chci detaily," přikázal Pretoriánský prefekt.

"Když jsme dorazili, akorát jsme viděli, jak na zem dopadl křičící muž," začal Angelo. "Black vyhodil Consiglia oknem a my jsme dorazili právě včas, abychom viděli jak dopadnul. Když jsme potom vybíhali schody k pokoji pana Blacka, narazili jsme na další tělo, které bylo identifikováno jako Consigliův řidič. A když jsem se dostali do jeho pokoje…když jsme se dostali do jeho pokoje…"

"Co?"

"Našli jsme muže s rozpáraným břichem a Blacka jak si nad ním poklidně stojí s obrovským úsměvem, jako by právě vyhrál nějakou cenu." Angelo se několikrát zhluboka nadechl. "Nebyl jsem si jistý, proč z toho byl tak nadšený, dokud jsem se nezeptal kapitána, kdo byl ten mrtvý."

"Kdo?" naléhal na něj Pretoriánský prefekt.

"Salvatore Carillo."