12.Kari | Staří vojáci nikdy neumírají

"Jak to šlo?" vrhla se na Harryho Hermiona, jakmile vešel do své kanceláře.

"Zachránili jsme jednu rukojmí, nemáme žádné zajatce a nepřišli jsme o jediného muže," odpověděl Harry. "Stoprocentní úspěch."

"Rukojmí?"

"Chytili si jednu mudlu, aby se měli jak pobavit," vysvětloval Harry. "Doktorka říkala, že to přežije ale že už nikdy… bude jako Nevillovi rodiče."

"Oh," šeptla Hermiona. "To je mi líto."

"Mně taky," souhlasil Harry. "U svatého Munga se na ní ani nepodívali. Prý by tím porušili zákoník o utajení."

"Oni by co?"

"Doporučili nám, ať ji vymažeme paměť a odložíme ji někde, kde by ji našli mudlové… nebo ji můžeme provést laskavost, jak tomu říkali, a zabít ji."

"Cos udělal?" zeptala se Hermiona, obávajíc se odpovědi.

"Vzali jsme ji do nemocnice," odvětil Harry, "a zapsali jsme ji jako Jane Doe*. Řekl jsem policii, že je obětí teroristů. Chtěli po nás víc informací, ale řekl jsem jim, že to je utajené. Já… pokud jsem měl někdy nějaké pochybnosti o tom, co hodlám udělat, tak dnes do poslední vymizeli. Změním kouzelnický svět, nebo ho zničím a postavím něco nového, rozhodně nemůže zůstat tak jak je."

"Já…" Hermiona nevěděla, jak na tohle navázat. Nenapadala ji žádná slova, kterými by mohla situaci zlehčit. "Je mi líto, žes to musel vidět."

"To já taky," odpověděl Harry. "Je mi líto, že to kdokoliv musel vidět."

"Co budeš dělat teď?"

"Nevím," zašeptal Harry.

"No, ještě bude pár hodin světlo," začala Hermiona. "Tak co si někam zajít na jídlo?"

"Nevím, jestli mám právě teď chuť jít do Děravého kotle," řekl chabě Harry.

"Tak tam nepůjdeme. Měl jsi někdy kari?"

"Strýček Vernon neschvaloval žádná cizí jídla," řekl s úsměvem Harry. "Nikdy jsem neměl nic, co nevypadalo, že pochází z Anglie."

"Tak ti půjdeme rozšířit obzory," řekla rychle Hermiona. "Pojď, zrovna nedaleko jedna restaurace je."

"Nemám nic jiného než galeony," protestoval Harry.

"Já peníze mám," odvětila Hermiona, popadla Harryho za ruku a vytáhla ho ze dveří.

"Ale…"

"Žádné ale," odsekla Hermiona. "Nechceš vypadat jako šovinista, že ne? Já za to jídlo zaplatím."

"Dobře," souhlasil Harry.

Hermiona dotáhla Harryho dolů ze schodů, absolutně ignorujíc hihňající vojáky. "Někam jdete?" zeptal se Smythe se špatně skrývaným úšklebkem.

"Harry nikdy neměl kari," vysvětlovala Hermiona. "To nemůžu jen tak nechat být."

"V tom případě se bavte," odpověděl Smythe.

"Budeme," křikla Hermiona přes rameno. "Pospěš si, Harry."

"Myslím, žes mi právě vykloubila ruku," zamumlal Harry.

"Cos říkal?" zastavila Hermiona a podívala se na svého kamaráda.

"Říkal jsem, že jsi z toho trochu víc nadšená, než bych myslel," opravil se Harry. "Nikdy jsem neviděl, že by ses takhle chovala, pokud se nejednalo o knihkupectví."

"Ale Harry, vždyť to je kari," řekla Hermiona, jako by to všechno vysvětlovalo. "Něco, co většinu roku nemůžu dostat, protože to v Bradavicích nedělají. Nechápej mě špatně, jídlo je tam výborné, ale prostě… no, je celkem nuda, když máš každý den to samé."

"Myslím, že tomu rozumím," odpověděl Harry.

"Výborně," řekla Hermiona s přikývnutím. "Tak přidej."

"Jak přikazuješ," řekl Harry se smíchem. Hermiona dotáhla Harryho na ulici o kus výš do malé indické restaurace a k nejbližšímu prázdnému stolu. Harry pobaveně sledoval, jak Hermiona přepadla servírku a donutila tu chudinku, aby si zapsala jejich objednávku.

"Tak," řekla Hermiona samolibě. "Jídlo je na cestě."

"Super," řekl Harry s pobaveným výrazem.

"Ani slovo," zavrčela Hermiona.

"Ani jediný," přitakal Harry.

"Takže co plánuješ na zítra?" zeptala se Hermiona, aby změnila téma.

"Prohlídku staré základny," odpověděl Harry. "Podle toho, co mi bylo řečeno, je perfektní."

"A to proč?" zeptala se Hermiona.

"Převážně protože má u sebe malou prázdnou vesnici," odvětil Harry. "Takovou, kterou můžeme přebudovat na kouzelnické městečko."

"Proč je u ní opuštěná vesnice?"

"Zůstala tam po druhé světové," vysvětloval Harry. "Vláda z vesnice všechny vystěhovala a posledních padesát let zůstala prázdná."

"Oh, tak teda… jídlo je tady," křikla Hermiona nadšeně.

Harry šťouchnul lžící do hmoty na talíři. "Jo…"

"Nepřebírej se v tom," vyštěkla na něj Hermiona. "Ochutnej to."

"Fajn," přikývnul Harry, nabral na lžíci a dal si jí do pusy. "Je to dost ostrý," dusil se.

"Na to si zvykneš… chutná ti to?" dožadovala se Hermiona.

"Je to dobrý," odpověděl Harry. "Jen dost ostrý, jak jsem říkal."

"Bude problém schovávat se před mudly?" zeptala se Hermiona.

"Ne," odpověděl hned Harry. "Podle toho, jak to chápu, není v okolí nic jiného než stopy po tankách."

"Stopy po tankách?"

"A další základny," pokračoval Harry. "Čeho se nejvíc bojím je stav té základny, přece jenom to místo už je nějakou dobu neobydlené."

"To dává smysl," přitakala Hermiona. "Jak je na tom Neville?"

"Odhadem?" zeptal se s úšklebkem Harry. "Přeje si, aby se nikdy nenarodil."

"Co, proč?" nechápala Hermiona.

"Když se přidal, tak nebyl zrovna v nejlepší formě," vysvětloval Harry. "Teď hodně cvičí a prochází dost těžkým tréninkem. To je spousta fyzické námahy."

"Bude to pro něj dobré," řekla Hermiona se samolibým úšklebkem. "Nějaké holky si myslely, že je roztomilý, ale on se vždycky za tu svoji oplácanou postavu styděl."

"Holky se baví o Nevillovi?"

"Holky se baví o všech klucích," opáčila Hermiona. "Je to jedno z nejobvyklejších témat rozhovoru."

"Ty umíš drbat?" zeptal se Harry. "Člověk by si málem myslel, že jsi holka."

"Já jsem holka," řekla hravě Hermiona.

"Ne, to nejsi," nesouhlasil s úšklebkem Harry. "Co se jí po kari?"

Hermiona po něm střelila pohledem "Ráda potom chodím na zmrzlinu."

"Zmrzlinu?"

"Zmrzlina není nikdy špatný nápad," vysvětlovala Hermiona. "A zbaví tě toho pálení v puse."

"Zpátky do Ulice, nebo chceš jít někam jinam?"

"Ulice bude stačit," řekla Hermiona po chvíli přemýšlení.

"Tak půjdeme?" postavil se Harry a nabídnul jí rámě.

"Půjdeme," přitakal Hermiona a zavěsila se do něj. Takhle se vydali zpátky do Děravého kotle.

"Jdete na oběd?" zeptal se Tom, jakmile vešli dovnitř.

"Jen procházíme skrz," opáčil Harry. "Všechno v pohodě, Tome?

"Od té doby, co tady dohlíží tvoji muži, je všude klid," řekl Tom s bezzubým úsměvem.

"Výborně," řekl Harry. "A teď pokud nás omluvíš."

"Bavte se," zavolal za nimi ještě Tom.

Jakmile Harry a Hermiona vyšli z kotle, okamžitě si všimli, že je něco jinak. "Nepřijde ti to tady nějaké divné?" zeptal se Harry.

"Víc lidí?" navrhla Hermiona. "A víc úsměvů."

"Asi," souhlasil nejistě Harry.

"Na tom nezáleží," zatřásla hlavou Hermiona. "Pojď."

"Jo," zahuhlal Harry. Došli zbytek cesty k Fortescuovi a okamžitě je přivítal majitel.

"Majore Pottere, slečno Grangerová, tak rád vás zase vidím," křiknul Fortescue. "Od té doby, co jste udělali Ulici bezpečnou pro slušné lidi, obchody jen vzkvétají."

"Rádi pomůžeme," řekl Harry okamžitě.

"Musel jsem se zeptat těch tvých mužů, jakou máš hodnost," pokračoval Fortescue. "Jinak bych ti říkal bystrozor a ten tvůj děsivě vypadající…," odmlčel se muž, aby si na něco vzpomněl, "seržant mi řekl, že by to nebylo vhodné."

"Rád pomůžu," ujišťoval Harry muže. "Jakkoliv bude třeba."

"Obchodu se zase daří a to jen díky tobě," rozplýval se Fortescue. "Všechno co budeš chtít ty nebo tvoji muži bude se slevou. Nikdy se ti nebudu moct dostatečně odvděčit."

"Jak jsem řekl," zopakoval Harry, "rádi pomůžeme."

"Ale proč vás tu takhle zdržuju u dveří," nadával si Fortescue. "Pojďte dál, mám tady pro vás svůj nejlepší stůl," pokynul směrem k rohovému boxu. "Dejte si cokoliv budete chtít."

"Cokoliv nám doporučíte," řekla muži Hermiona, "nám bude vyhovovat. Víme, že nám dáte jen to nejlepší."

"Hned to bude," přikývnul Fortescue.

"Není třeba spěchat," zavolal Harry za mužem. "Máme spoustu času."

"To bylo nečekané," řekla Hermiona s úsměvem, "ale milé. Ráda vidím, že ti konečně víc lidí začíná děkovat."

"Nám," opravil ji Harry. "Nejsem v tom sám."

"Dobře, nám," ustoupila Hermiona. "Ne, že bych toho pro tebe za posledních pár týdnů udělala nějak moc."

"No," řekl rozpačitě Harry.

"Nech toho," řekla hravě Hermiona. "Prostě jsem jenom nedělali nic, k čemu by byl potřeba nějaký výzkum."

"Dobře," přikývnul Harry.

"Tady máte." Fortescue byl s jejich objednávkou zpátky rychlostí blesku. "Velký zmrzlinový pohár a dvě lžičky. Dobrou chuť."

"Dvě lžičky, hmm?" zamumlal Harry, jakmile Fortescue odešel.

"Prostě ji popadni a jez," nakázala Hermiona. "Tak co si myslíš o… hele, není to Susan?"

"Myslím, že je," přitakal Harry. "Hej, Susan, tady."

"Harry, Hermiono." Susaniny oči se na chvíli zarazily na misce se zmrzlinou. "Co tady vy dva děláte?"

"Prostě si užíváme volna," odvětila Hermiona. "A co ty?"

"Mám se tu sejít s tetou. Jdeme nakupovat," vysvětlovala Susan. "No není skvělé, jak se to tady uklidnilo?"

"Jo, to je," souhlasila Hermiona.

"Škoda, že se to samé nestalo i s Obrtlou ulicí," řekla Susan s úšklebkem. "Ale hádám, že člověk nemůže mít všechno. Ještě jednou děkuju, Harry. Budu muset jít, tak zatím lidi."

"Bez problému," zavolal Harry za jejich kamarádkou. "Co to mělo být?"

"Nech to být," řekla Hermiona a dala si do pusy další plnou lžičku.

"Ale pořád musím přemýšlet nad tou Obrtlou," pokračoval Harry. "I když Voldemortovi nepřináší moc prospěchu, stejně by mohlo jít o velké podpoření naší propagandy."

"Podpoření naší propagandy?" zeptala se Hermiona s pozvednutým obočím.

"Přesvědčí všechny neutrální, že vítězíme a že Tom nemá šanci," pokračoval Harry. "I kdyby to neupělo, tak je to aspoň udrží neutrální."

"Chápu to," řekla Hermiona s úšklebkem. "Jen jsem překvapená, že něco takového slyším od tebe."

"Je to moje práce, abych o takovýhle věcech věděl," řekl Harry s pokrčením ramen.

"Jenom je tomu občas těžké uvěřit," vysvětlovala Hermiona. "To jen… To jen že občas mám problémy uvěřit tomu, že se to opravdu děje. Napůl pořád očekávám, že se jednou ráno probudím a zjistím, že to byl jen sen."

"Už nebudeš?" podíval se Harry přes misku na svoji kamarádku.

"Ne," odvětila Hermiona. "Proč?"

"Není kam spěchat, ale mám pár věcí, co bych rád probral s tvým dědou."

"Tak pojďme," souhlasila Hermiona.

***

Po čele mu stékal pot a pálil ho v očích a popruhy jeho batohu se mu bolestivě zarývaly do ramen. Neville proklínal jméno Harry Potter a proklínal se, že ho vůbec kdy napadlo, že přidat se do armády je dobrý nápad.

"Dožeňte ten náskok, Longbottome," zakřičel jeden z instruktorů. "Dodržujte rozestupy."

"Do háje," zasípal Neville a zrychlil, aby dohnal muže před sebou, "s kýmkoliv, kdo si myslel, že je čtyřiceti kilometrový pochod dobrý nápad."

"Už jenom dalších pět," zašeptal jeden z instruktorů Nevillovi do ucha, když procházel kolem něj. "Už jsme v cílové rovince."

"Bolí mě ramena, bolí mě oči a bolí mě nohy," řekl Neville s vynuceným úšklebkem. "Nemá smysl teď zastavovat, všechno by to bylo zbytečně."

"To je správný přístup," přitakal instruktor.

"Zabiju ho," mumlal si Neville pro sebe. "Až ho příště uvidím, tak zabiju Harryho zkurvenýho Pottera."

---------

* Jane Doe - to celkem určitě odkazuje na Harryho maminku, protože "doe" je v angličtině srna a Lilyin patron byla přece jenom srna, takže proto Jana Srnková - přišlo mi blbý nechat půlku jména v angličtině a půlku v češtině :D

!OPRAVA! Takže, jak Pet psala, Jane/John Doe je jméno které policie používá v anglicky mluvících zemích pro lidi či mrtvoly, jejichž identita není známa.

Moc děkuji za opravu - pokud by i někdo jiný našel nějakou chybku v čemkoliv jiném, ocením pokud taky napíše. Ráda se poučím :)