20.Víceméně neškodný | Staří vojáci nikdy neumírají

"Pořád ještě nevíme, co se přihodilo Severusovi?" zeptal se Albus.
"Ne," řekla Poppy. "Podle toho, co jsem z něho vytáhla, jen seděli kolem stolu a najednou kolem nich celý dům zkolaboval. Kdyby nebylo toho pohotovostního přenášedla…"
"Děkuji, já…"
"Zapněte Bezdrátovku," křikla Hestia a vrazila do místnosti.
"Takhle vtrhnout…", začala se rozčilovat Molly.
"Teď ne, Molly," řekl ostře Artur. "Zapněte ji."
"Co se děje?" zeptal se Brumbál.
"Zrovna jsem slyšela," rozdýchávala se Hestie, "že bylo zničeno několik domů. Neví se, kolik je mrtvých. Prý to všechno vysvětlí ve vysílání."
"Já…"
"Pšt, už to začíná."
Shromáždili se kolem krabice a zaposlouchali se do kovového zvuku, co z ní vycházel.
"Tady je Shawn Murphy ze SKRS*. Právě jsem v Děravém Kotli společně s majorem Harrym Poterrem."
"Zdravím, Shawne," řekl Harry. "Jak se dnes máte?"
"Velmi dobře, majore," odpověděl Shawn. "Řekl jste nám, že pro nás máte vysvětlení toho, co se stalo."
"To mám," přitakal Harry. "Ale nejdřív se prosím podívejte na tyhle fotky a popište je posluchačům.
"Dívám se na těla několika mrtvých lidí," řekl Shawn. "Vypadá to, že byli mučeni, a celá ta scéna je dost otřesná."
"Podívejte se na další," nakázal Harry.
"Já… ó můj bože."
"Popište ji," řekl chladně Harry
"Je to… je to nahé tělo malé holčičky," řekl Shawn a zvedl se mu žaludek.
"Šestileté," dodal Harry. "Pokračujte."
"Vypadá to, že ji… oni ji… co za lidi udělá něco takového?" vzlyknul Shawn. "Můj bože."
"Myslím, že už chápou," řekl Harry. "Podívejte se na další."
"Je jich víc?" zeptal se zděšeně Shawn.
"Jen jedna," přitakal Harry. "Ty ošklivé jsem nepřinesl."
"Oni jsou i nějaké horší?" zeptal se vyděšeně.
"Mnohem horší," potvrdil Harry. "A teď se podívejte na tu poslední."
"Je to fotka krvavého nápisu," řekl otupěle reportér. "Je tam napsané: "Všechny je neochráníš, Pottere.". A hádám, že to tam zanechali ti vrahové?"
"Přesně tak," řekl Harry. "Zanechali mi zprávu a dnes jsem doručil moji odpověď."
"Odpověď?"
"Poslal jsem na určitá místa mé muže, aby zabili všechny, co najdou, a následně spálili všechno, co nezabili," řekl Harry. "Tyto místa zahrnovali několik úkrytů smrtijedů a každý dům rodin smrtijedů, který jsem mohl najít. Tohle je má odpověď, Tome. Ochráním je.
Můžu je všechny ochránit tím, že pozabíjím všechny tvé následovníky, můžu je všechny ochránit tím, že nechám spálit všechno, co by jakkoliv mohlo pomoct tobě a tvému přesvědčení. A můžu je ochránit tím, že tě zabiju."
"Já… Kdo je ten Tom, kterého jste zmínil?" snažil se Shawn sesbírat zpátky svoji profesionalitu.
"Tom Radle," řekl Harry. "Před asi padesáti lety to byl bradavický primus. Dnes je známý jako Voldemort."
"Děkuji Vám za Váš čas, majore Pottere," řekl Shawn v tom nejprofesionálnějším hlase, jaký ze sebe v ten moment dokázal vydat. "Chtěl byste ještě něco dodat?"
"Když smrtijedi zabili tu rodinu, poslali mi výzvu," začal Harry. "A já jsem odpověděl. Teď bych výzvu rád poslal já."
"Ano?"
"Vše, co jsem prozatím viděl, naznačuje, že Voldemort a jeho přívrženci jsou jen banda zbabělců," řekl Harry. "Rád bych jim nabídl možnost, aby mi dokázali opak. Za týden na ně budu se svými muži čekat. Místo setkání bude vytištěno v novinách."
"Loučí se s Vámi Shawn Murphy."
Autur se natáhl a vypnul Bezdrátovku. "No… co teď?"
"Musím si jít promluvit s Harrym," odpověděl Brumbál. "Možná ho přesvědčím, aby tohle bláznovství zastavil."

***
"Slyšel jste to?" zaječel Popletal. "Přiznal to. On přiznal, že všechny ty lidi zabil."
"Přiznal jen to, že zabil několik smrtijedů, pane ministře," řek rychle jeho poradce.
"Ale…"
"Ale můžeme to využít v náš prospěch," přerušil ho hladce poradce. "Potom co se všechno zase uklidní."
"Hádám, že to by šlo," řekl po dlouhé odmlce Popletal. "A pokud nic jiného nevyjde, tak na něj vždycky můžeme poslat pár bystrozorů."
"Samozřejmě, pane ministře," povzdychnul si poradce. Vypadá to, že je na čase, aby si promyslel, co bude dělat dál. Zvážil a rychle zamítnul, že by šel za Potterem a nabídnul mu své služby. Ten kluk by ho s největší pravděpodobností nechal odvést do vedlejší místnosti, kde by ho zezadu zastřelili. Ne, radši odejde s grácií, takže… alternativa. "Jak myslíte, pane ministře."

***
"Harry, díkybohu, že jsem tě ještě stihnul."
"Brumbále," pozdravil Harry staříka. "Potřeboval jste něco?" Za staříkem se několik mužů pohnulo, aby už zbraněmi nemířili na ředitelovu hlavu.
"Nemůžeš se postavit Voldemortovi," přešel Brumbál hned k věci. "Nejsi připravený."
"Další chyba, co spadá na Vaši hlavu," pokrčil Harry rameny. "Není třeba brečet nad rozlitým mlékem a tak podobně. Potřebujete ještě něco?"
"Ty na tom trváš?"
"Trvám," souhlasil Harry.
"Tak potom tedy bude Řád stát po tvém boku," řekl Brumbál rozhodně. "Máme mezi sebou určitá nedorozumění, ale je na čase to dát stranou."
"Řád není schopný ohlídat ani nevěstinec," zašklebil se Harry. "S jednou nebo dvěma výjimkami."
"Nezastavíš nás," řekl tvrdohlavě Brumbál.
"Co kdybych si Vás nechal v záloze," nabídl Harry. "S tím, že budete spadat pod mé velení."
"Pokud budeme muset," souhlasil okamžitě ředitel.
"Dobře," přitakal Harry. "Hezký den, řediteli."
"Počkej," řekl okamžitě ředitel. "Je tu ještě něco?"
"Oh?"
"Zajatci," řekl Brumbál. "I když jsi dnes žádné nebral, máš pořád ty, které jsi zajal předtím."
"Pravda," přikývnul Harry. "A co s nimi?"
"Kdy je hodláš předat Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů?"
"Nehodlám."
"Ale… Ale… Proč?"
"Prostě řekněme, že mě Ministerstvo zrovna neohromilo, co se zadržování vězňů týče."
"Pokud nevěříš jim, tak co já?"
"Ne."
"Harry, prosím."
"Není to něco, v čem bych byl ochotný ustoupit," řekl Harry. "Ještě něco?"
"Harry, prosím," prosil Brumbál. "Buď rozumný."
"Jsem rozumný," řekl mírně Harry. "Nepropustím jediného zajatce do Vašeho nebo ministerského držení. Když bych to udělal, bylo by to to samé, jako kdybych je propustil, aby mohli ubližovat dalším nevinným lidem."
"Takže se to týká potencionálních zločinů, které by mohli v budoucnu spáchat?" zeptal se okamžitě Brumbál.
"Neřekl bych, že je to jen tím," odpověděl Harry. "Ale ano, mým prvotním cílem je ochrana společnosti před již usvědčenými zločinci."
"Tak proč mi nedovolíš, abych si odvedl ty, od kterých žádné nebezpečí nehrozí?" žádal ho Brumbál. "Jen ty, u kterých víš, že už žádný zločin nespáchají."
"Chcete, abych Vám dal neškodné smrtijedy, které jsem zajal?" zeptal se Harry pobaveně. "Domluveno."
"Ano, výborně," přitakal Brumbál. "Děkuji za tvé porozumění."
"McLaine," křiknul Harry. "Vezměte ředitele za neškodnými smrtijedy a nechte ho, ať si jich vezme, kolik se mu bude chtít."
"Rozkaz, pane," zasalutoval McLain. "Tudy, pane."
"Tak jak se Vám líbí být vojákem?" snažil se Brumbál zapojit děsivého muže do rozhovoru.
"Je to lepší než alternativa," řekl automaticky McLain. "Tudy, prosím."
"Takže jste vojákem dlouho?" zkoušel to Brumbál dál.
"Celý život," přitakal McLain. "Neškodní smrtijedi jsou v téhle místnosti pane, můžete jít dál." Brumbál otevřel dveře a příšerně zblednul.
"Není to nějaká chyba?" řekl stařík nazelenale. "Nevzal jste mě třeba do špatné místnosti?"
"Žádná chyba," řekl pevně McLain. "Můžete si jich vzít, kolik jen budete chtít."
"Ale… Ale vždyť jsou mrtví," řekl zděšeně Brumbál.
"Přesně tak," přikývl McLain. "Možná že byste jich chtěl radši víc. S radostí… zneškodním další smrtijedy, pokud chcete."
"Ne," řekl rychle Brumbál. "Vy byste opravdu zabil nevinné lidi?"
"Ne," zašklebil se McLain. "Ale mezi nimi bych těžko hledal nevinného člověka, nebo ne?"
"To nemůžete myslet vážně," řekl Brumbál. "Copak si nezaslouží šanci se napravit?"
"Některé věci se nedají prominout," řekl jednoduše McLain. "Když přijali to znamení, tak se tím automaticky připravili o jakoukoli možnost o nápravy."
"Ale… Ale…," snažil se Brumbál vymyslet odpověď, díky které by to muž konečně pochopil
"Uznávám, že jeden z nich by možná pochopil, jak hrozné věci provádí, a rozhodl by se změnit," přiznal McLain. "Možná by zítra přestali a rozhodli by se žít poklidný život."
"Ano," chytil se příležitosti Brumbál. "Nestojí ta šance za trochu zdrženlivosti?"
"Ne," řekl McLain jednoduše. "Jak jsem řekl, moji povinností je chránit nevinné. Kdyby se opravdu změnili, kdyby se opravdu postavili svým činům jako chlapi, tak by stejně za Vámi nepřišli."
"Tak co by udělali?"
"Vytáhli by hůlky a vzali by s sebou tolik jejich starých přátel kolik by mohli," řekl McLain pevně. "Člověk musí za své činy převzít odpovědnost a odčinit je."
"Takže ať se stane cokoliv jedinou možností je smrt?" zeptal se Brumbál. "Co poskytování informací? Co kdyby se smrtijed stal špehem a odčinil svoje činy takto?"
"Jejich hanbu může smýt jedině krev," pokrčil rameny McLain. "Poskytnutí informací před tím, než obrátí hůlku proti starým známým, je čin muže; hraní si na špeha, aby se vyhnul odpovědnosti, je čin zbabělce."

***
"Týden," řekl Neville pevně. "Tak proto mi dal týden času."
"Cos to říkal, synku?" zeptal se Moody.
"Harry mi dal týden na to, abych si přivyknul na novou ruku," řekl Neville. "A zrovna Voldemorta vyzval k boji a to přesně za týden."
"Nedělej si s tím moc starostí, chlapče," řekl Moody. "Budeš v pohodě."
"Ale co když to nestihnu v čas?"
"Znám pár lidí, co mi dluží službičku," pokrčil rameny Moody. "Budeš mít tolik času, kolik budeš potřebovat."

***
"Jsi si tím jistý?" zeptala se Hermiona.
"Je čas to skončit," povzdechl si Harry. "Ať už takhle nebo jinak."
"Pravda," přitakala Hermiona. "Ale není to zbytečně velký risk?"
"Víš, co mám v plánu," opáčil Harry. "Čekání bude jen v prospěch druhé strany."
"A týden by měl být přesně tak akorát, aby měl Voldemort čas shromáždit všechny své síly," souhlasila Hermiona. "Ale stejně se mi to nelíbí."
"Ani mě," přiznal Harry. "Nemůžu si pomoct, ale pořád přemýšlím nad všemi věcmi, co by se mohly pokazit."
"Pojďme se něčeho najíst," řekla dívka najednou. "Už jsme dlouho nikde nebyli."
"A potom ještě zmrzlinu," souhlasil Harry. "Jen my dva."
"Jo."
"Jdu pryč, seržant-majore," křiknul Harry, když vycházeli ze dveří. "Za hodinku nebo dvě se vrátím."
"Nemusíte spěchat, pane," zavolal na něj Smythe. "Jen si dejte na čas."
"Tak na co máš chuť?" zeptala se Hermiona a zavěsila se do něho. "Děda mi ukázal skvělou nepálskou restauraci."
"Co kdybychom si zašli na něco tradičnějšího? Navrhl Harry. "Rybu s hranolky, klobásku s brambory, nebo něco takového?"
"Před pár dny jsem poblíž viděla stánek s rybou a hranolkami," zamumlala si Hermiona pro sebe. "Mohli bychom jít tam."
"To zní skvěle," souhlasil Harry.
"A možná bychom si potom mohli zajít do kina?" řekla váhavě Hermiona. "Teda myslím předtím než si zajdeme na zmrzlinu.
"Jestli chceš," usmál se Harry. "Můžeme jít kamkoliv budeš chtít."

-----------

* WWN (Wizarding Wireless Network = SKRS (Sdružení kouzelnických rozhlasových stanic)

Komentáře

  1. Popletal si kope jámu, Brumla začína být hloupý a Harry jde na rande. Petr

    OdpovědětVymazat
  2. Povídka Stáří vojáci mě trochu sklamala. O to víc se mi líbí Přej si něco. Už jsem ji skoro přelouskal

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý , jen tak dál. Těším se na pokračování

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý! =D
    Tahle povídka se mi moc líbí, je akční i zábavná a co víc, Harry tam není hloupoučká šachová figurka...
    Těším se na další pokračování

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentáře! Moc si toho cením :)