22. Údolí smrti | Přej si něco

"No?"
"Externí odborníci, které k nám pozval pan Black, na to přišli," odpověděla Katalin. "Nedostatek vitamínů spojený s neškodnou nemocí - dračí ekvivalent kurdějí, zatímco procházeli obyčejným nachlazením. Oboje se samo o sobě dá jednoduše vyléčit, ale dohromady byly mnohem vážnější."
"Vyřešili to?"
"Jsme právě v procesu řešení daného problému, ale měli jsme pár problémů."
"Jakých problémů?"
"No," povzdychla si Katalin. "Rádi by využili vlastního lektvarového mistra, ale chovatelé odmítají pustit toho muže k drakům."
"Copak nemáme naše vlastní lektvarové mistry?" zeptala se pobaveně druhá postava. "Proč nepožádají jednoho z nich?"
"Nikdo z nich nemluví tak plynule anglicky, aby si byli jisti, že neudělají žádnou chybu," pokrčila rameny Marosiné Varga Katalin. "Mně přijde, že anglicky mluví dost dobře, ale hádám, že když jde o léky, tak nechcete riskovat."
"Nenabídnul nám pan Black jednoho ze svých lidí?"
"Ano, nabídl," přikývla. "Ale je trochu…pochybná. Byl jí zamítnut titul lektvarového mistra, protože byla posouzena jako moc impulzivní."
"To je důvod pro veřejnost," řekla postava s pokrčením ramen. "Zjistila jste ten pravý důvod?"
"Hádám, že je to kvůli tomu, že ráda čte mudlovskou vědeckou literaturu," ušklíbla se Katalin. "A fakt, že ráda vytváří věci, které v sobě mísí mudlovskou techniku a kouzla."
"Chápu," přikývla postava. "Mudlorozená, co čelí skupince čistokrevných."
"Ne, pane," zakroutila hlavou. "Čistokrevná čelící skupince složené většinou ze smíšeného původu, pár míšenců a tří čistokrevných."
"Kteří si všichni chtěli dokázat svoje postavení ve společnosti, tím že budou ještě domýšlivější, než bývají," kývla temná postava. "Neexistuje horší snobství, než snobství čerstvých zbohatlíků."
"Jak myslíte," pokrčila rameny Katalin. "Jak tedy máme situaci vyřešit?"
"Použijte lektvarovou mistryni pana Blacka," odpověděla temná postava. "Pokud je dost dobrá pro něj, tak mám tušení, že bude jedna z nejlepších. Ať ji naši mistři sledují při práci a pokud bude třeba, nechte ji uvařit něco složitějšího, aby se mohli přesvědčit o jejích schopnostech. Chtěl bych jí a panu Blackovi oplatit laskavost a připadá mi, že pomoc při získávání jejího právoplatného titulu je dobrý začátek."
"Ano, pane," přikývla Katalin. "Okamžitě všechno zařídím."

***
Harry se objevil na vrcholku kopce a shlédnul do údolí. Na kratičký moment uviděl údolí v celé jeho kráse; uviděl muže z lehké kavalérie jak vyrážejí vstříc ruským puškám.
"Útok lehké kavalérie, útok těžké kavalérie a tenká červená linie," zašeptal obdivně Harry. "Mluvili o Vás, když jsem byl malý. Bylo to jedinkrát, kdy byli na Dudleyho přísní. Řekl o Vás něco špatného a strýček mu vyhrožoval, že mi dá polovinu jeho zákusku. Samozřejmě k tomu nedošlo, ale i on respektoval Vaši oběť."
Harry tasil svůj meč a zasalutoval. "Přál bych si, aby jste při mně stáli Vy. Přál bych si, aby za mnou stála aspoň polovina stejně udatných mužů, když jsem bojoval tam na hřbitově. Pokusím se být stejně statečný, jako jste byli Vy. Slibuju, že budu ctít Vaši památku tím, že se svému konci postavím stejně odvážně jako jste se vy postavili tomu svému."
Harry se oklepal, když se mu to všechno před očima živě odehrálo. "A možná že potom až… až věci skončí. Možná o mně budou lidé mluvit stejně, jako mluví o tomhle. Možná už přestanu být Chlapcem-který-přežil nebo Chlapcem-který-zemřel. Možná že potom budu jen "Harry", muž, který se postavil svému konci jako jezdec ze třináctého pluku."
Harry meč zasunul zpátky do pochvy. "Bylo by hezké, kdyby mě lidi pro změnu respektovali za něco, co jsem udělal, i když u toho nebudu, abych si to užil. Hádám, že pokud už člověk musí zemřít, je lepší zemřít v boji jako muž, než utíkat před vlastním osudem," pokrčil Harry rameny. "Ne že by mi utíkání nějak pomohlo… dva."
Harry se objevil před obrovskou železnou bránou. Nakoukl dovnitř a leknutím nadskočil, když se najednou ozvalo pozdravení.
"Vítejte, pojďte dál."
"Zdravím," prošel Harry obezřetně bránou. "Kdo jste?"
"Jmenuju se Spencer Cummings," odpověděl nadšeně muž. "Vítejte v Rumunské dračí rezervaci."
"Děkuju," přistoupil k němu Harry. "Už se Charlie vrátil z Maďarska?"
"Ještě ne," zakroutil muž hlavou. "Ale můžu mu předat zprávu, pokud budete chtít?"
"Ne, děkuji," uvolnil se Harry. "Jen jsem si říkal, jestli už vyřešili tamní problém."
"Pokud vím, tak ještě ne," pokrčil rameny Spencer. "Ale jsem si jistý, že o všechno bude během chvilky postaráno. Podepište se prosím do knihy návštěv a já Vás tady provedu.. Tohle je můj první rok v této rezervaci a ještě jsem tu nikoho neprováděl, takže budete můj první."
"Dobře," přitakal Harry a podepsal se do knihy. "Pojďme."
Dvojice strávila několik minut procházením rezervace, přičemž si Spencer vyloženě užíval svou roli průvodce.
"Támhleto je dračice, které se postavil v prvním úkole Turnaje Tří kouzelnických škol Harry Potter," ukázal mu Spencer danou dračici s úsměvem na tváři. "Je mi jí tak trochu líto, přece jen se musela postavit Chlapci-který-přežil, neměla šanci na výhru."
"Takže vy nevěříte tomu, že je pomatený slávou a nebo rovnou nebezpečný pomatenec, huh?"
zeptal se Harry a snažil se, aby na něm nebylo znát jeho znechucení.
"Jasně že ne," zakroutil Spencer hlavou. "Navíc ho Charlie zná a říká, že je to milý skromný kluk. Nedovolí, aby o něm někdo řekl něco špatného, a nedovolím to ani já."
"To je vlastně celkem povzbudivé," zamumlal Harry. "A co támhleten drak? Proč vypadá tak zkroušeně?"
"No…" Daný drak prudce vzhlédnul a rozeběhnul se k Harrymu a Spencerovi. "Utíkejte."
"Počkejte." Harry se ani o píď nehnul. "Utíkání před velkým predátorem není nikdy dobrý nápad." Spencer jeho radu ignoroval a utíkal tak rychle jak jen mohl.
Drak zastavil těsně předtím, než by Harryho rozšlápnul, natáhnul k němu čumák a pozorně k němu začmuchal.
"Norberte?" natáhl Harry k drakovi ruku. "Pěkně jsi vyrostl, rád tě zase vidím."
Drak spokojeně vydechnul, lehnul si a nechal se mazlit.
"Beru to tak, že tě už Hagrid dlouho nenavštívil?" drbal Harry draka pod bradou. "A hádám, že ti muselo být smutno."
Norbert souhlasně zavrněl. "Řeknu Charliemu, aby sem Hagrida za tebou vzal," slíbil Harry. "Možná by taky bylo dobré, aby přinesl něco s jeho vůní."
Harry musel strávit další dvě hodiny mazlením a hraním s drakem, než mu Norbert dovolil odejít. "Neboj se, Norberte. Udělám, co budu moct, aby tě tu Hagrid mohl často navštěvovat."
"Vy… vy jste naživu?" dostal ze sebe Spencer s vykulenýma očima, když viděl, že se Harry vrátil. "Zrovna jsem volal posily, aby došli pro Vaše tělo."
"No…." Harryho odpověď přerušilo objevení těžce ozbrojené skupinky chovatelů.
"Kde je ten turista, kterého máme posbírat?" zeptala se žena pokrytá jizvami a popáleninami zamračeně. "A jakože jsi šel na prohlídku bez dohledu?"
"Jsem přímo tady," promluvil Harry. "Takže Vám ušetřím problémy se sbíráním mého těla."
"Porazil jste ho sám?" přikývla s respektem žena. "Moc lidí by si s drakem bez posily neporadilo."
"Já jsem s ním nebojoval," zakroutil Harry hlavou. "Já…"
"Tak jste se před ním schoval," dodal další muž. "Mnohem rozumnější a účinnější způsob přežití. Na rozdíl od ostatních se nebojíte, když Vás budou označovat za zbabělce."
"Ani jsem se před ním neschoval," zakroutil hlavou Harry. "Já…"
"Musel jste něčím odvést jeho pozornost a utekl od něj," přikývl jiný muž. "Další dobrá strategie."
"Hrál jsem si s ním," řekl nakonec Harry zmoženě bez dalšího přerušování. "A mazlil jsem se s ním. Nechtěl mi ublížit, byl osamělý."
"Osamělý?" zopakovala po něm nevěřícně tvrdě vypadající žena.
"Ano, osamělý," potvrdil jí Harry. "Řekněte Charliemu, aby Hagrid častěji navštěvoval svého mazlíka. Norbertovi je smutno a chce si hrát… tři." Byl unavený z mluvení s tak neslušnými lidmi a tak aktivoval svoje přenášedlo a zmizel.
"Hrál si s ním?" potřásl jeden z chlapů nevěřícně hlavou. "Tomu chlapíkovi musíme dát u nás práci. Přesně by sem zapadnul. Jak se jmenuje, Spenci?"
"Ani nevím," usmál se muž nervózně. "Ale můžu se kouknout do návštěvní knihy."
"Tak se běž podívat," kývla žena. "Jakýkoliv muž, který je dostatečně odvážný, aby se postavil útočícímu drakovi, a má koule na to, aby si s ním hrál, má místo u mě v týmu."
"Tady stojí, že se jmenuje…oh, bože."
"Ukaž mi to," vytrhnul mu jeden z mužů knihu z rukou. "Je tu, že se jmenuje… pan Black."
"Myslela jsem, že je to jen mýtus?" zakroutila překvapeně hlavou žena. "Někdo, koho si Jinotaj vymyslel, aby se líp prodávaly noviny."
"Je skutečný," odporoval jeden z mužů. "Brácha je bystrozor. Podle toho, jak o něm mluví, nám Jinotaj neřekne ani půlku z toho, co ten chlápek dělá."
"Není divu, že se toho draka nebál," řekl užasle Spencer. "I kdyby ho nezvládl očarovat, tak by pro něj nepředstavoval žádné nebezpečí."
"Jsem zpátky," přidal se k nim Charlie. "Co jsem zmeškal?"
"Něco málo," podívala se na Charlieho zjizvená žena s šokovaným výrazem. "Koho to máš s sebou?"
"Tohle je Hagrid," představil jim Charlie obrovského chlapíka. "Doufal jsem, že…"
"Pan Black vzkazuje, že by Hagrid měl častěji navštěvovat svého mazlíka," přerušila ho žena. "Prý je tu osamělý."
"Já to věděl," křiknul Hagrid a hrozilo, že se mu každou chvíli začnou z očí hrnout obrovité slzy. "Kde je? Kde je moje zlatíčko Norbertek?"
"Spencer Vás k němu vezme," řekla žena s kamenným výrazem. "A já se dojdu opít… hodně opít."
"Jdu taky," přidal se k ní jeden z mužů.
"Potom co jsem tu dneska viděl, si nemyslím, že bych byl ještě někdy střízlivý."
"Vysvětlí mi někdo, co se tu děje?" dožadoval se Charlie.

***
"Gratuluji, ehm… Pomocnice," usmála se na ní hlava Maďarského lektvarového výboru. "Došli jsme k závěru, že Vaše práce Vás bez problémů opravňuje k titulu lektvarového mistra."
"Je mi ctí," setřela si Pomocnice slzu z koutku oka. "Děkuji."
"Předtím než půjdete," zastavila ji jiná členka výboru. "Mohla byste mi říct, proč Vám říkají Pomocnice?"
"Protože jsem Profesorův pomocník," pokrčila rameny Pomocnice. "Vím, že pomocník nebo pomocníci jsou obvyklejší, ale já jsem děvče, tak Pomocnice."
"Dobře, no… už nebude muset být pomocník," odpověděl muž s úsměvem. "Teď je z vás právoplatný mistr."
"Ne," zakroutila Pomocnice hlavou. "Pořád budu pomocník."
"Proč?" začala se rozčilovat jedna ze členek výboru. "Jen proto, že jste žena?"
"Ne," potřásla hlavou Pomocnice. "To proto, že jsem prohrála hod mincí."
"Hod mincí?" opakovala po ní otupěle žena.
"Ano," zamračila se Pomocnice. "Já měla pannu a Profesor orla. Není to fér, ale vyhrál. Přitom on s tou jeho výškou vypadá jako pomocník spíš něž já. Sice nemá hrb, ale jsem si jistá, že bychom něco vymysleli."
"Jak z Vás ale prohra v hodu mincí udělala pomocníka?" dívala se na ní divně žena.
"No," začala Pomocnice. "Může být jen jeden profesor nebo doktor a obvykle mají věrného pomocníka. Oba jsme chtěli být profesoři, tak jsem navrhla hod mincí a on vyhrál. Měla jsem chtít kámen, nůžky, papír; vždycky vybere papír."
"Dobře, ale…"
"Gratuluji, Pomocnice," přerušil je hlasitě Profesor. "Věděl jsem, že to zvládneš."
"Vidíte," ukázala na něj Pomocnice. "Říkala jsem Vám, že se na to hodí víc jak já."
"Ano, to…"
"Pojďme," usmál se Profesor. "Musíme se vrátit do naší laboratoře."
"Nejdřív bych si chtěla koupit pár věcí," odporovala Pomocnice.
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Nakupování."
"Laboratoř."
"Naku… Kámen, nůžky, papír."
"Dobře," přitakal Profesor. Starý dobrý kámen, nic neporazí kámen.
"Hah," křikla vítězně Pomocnice. "Papír balí kámen. Vyhrála jsem."
"To nedává smysl," stěžoval se Profesor. "Jakože kámen nerozdrtí papír na cucky?"
"Já pravidla nevymýšlím," pokrčila rameny Pomocnice. "Ale vy je BUDETE respektovat."
"Fajn," našpulil podrážděně rty Profesor.
"Nashle všichni," zamávala jim Pomocnice nadšeně. "Děkuju za ten titul."

***
O tři dny později

"Zjistil jsem, co měla znamenat ta zpráva," zakroutil Moody znechuceně hlavou. "Dalo mi to tři dny, ale konečně jsem přišel na to, o co šlo. Teď chci vědět, jak Black zjistil, že Albus "čte Playwizarda", aby byl schopný rozeznat míry té modelky."
"Říkal jsem, že mám rád ty články," protestoval Brumbál. "Ty míry jsem poznal jen díky tomu, že…"
"Albusova posedlost pornografií teď není důležitá," přerušila ředitele McGonagallová, předtím než si vymyslel nějakou výmluvu. "Na co jste přišel, Pošuku?"
"Poslal jsem Tonksovou, aby to tam trochu obhlídla," šklebil se Moody.
"No," usmála se Tonksová. "Abych se dostala dovnitř, předstírala jsem, že bych ráda napsala článek "Jak vyudit tu nejlepší šunku", a trochu slídění ukázalo, že amíci danou modelku zatkli, protože to byl ve skutečnosti smrtijed nadopovaný mnoholičným lektvarem."
"Black nám dal všechny informace, které jsme potřebovali," ušklíbl se otráveně Moody a vyděsil tím nejméně polovinu místnosti, "a my jsme si mysleli, že si z nás dělá legraci."

***
"Můj pane," oklepal se zděšeně Červíček. "Mám špatnou a vtipnou zprávu."
"Co je ta vtipná zpráva?" syknul Voldemort.
"Náš špeh na ministerstvu zjistil, že Brumbál je posedlý pornografií."
"Hehehehehehehe," zasmál se po letech Pán zla bez známky krutosti. "A ta špatná zpráva?"
"Pan Black přišel na náš plán s modelkou z Playwizarda," přikrčil se Červíček. "A varoval Řád."
"Červíčku," řekl Pán zla klidně. "CRUCIO."

***
Jinotaj
Napsal Záh Ada

Shoda nešťastných náhod. To je ten nejlepší způsob, jak popsat osudy několika skupinek smrtijedů, co byly poslány do Rakouska zabít pana Blacka.
"První skupinku jsme našli na vlakových kolejích (Pozn. editora: Po nich jezdí např. Bradavický expres) a nebyly v moc dobrém stavu," svěřil nám anonymní zdroj z Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. "Vypadalo to, že se Black ještě zlobí kvůli tomu, co se stalo v Německu." (Krátké shrnutí Krveprolití v Německu najdete na straně A2)
Tohle byla první, ale rozhodně ne poslední brutálně zavražděná skupinka smrtijedů, která byla nalezena…
… pravděpodobně nejznámější z Blackových obětí byli nechvalně známí Lestrangeovi. "Museli jsme je vytřít mopem," řekl nám informátor a náš další zdroj z kanceláře koronera potom dodal: "Nevím, co udělali, že ho tak rozčílili, ale viděl jsem, co jim udělal, a komukoliv, kdo rozzlobí pana Blacka bych doporučoval, aby spáchal sebevraždu."


Pan Black může mluvit s draky?
Napsal někdo jiný než Lenka Láskorádová

Pan Black včera ohromil celý svět prvním doloženým zkrocením draka. Drak jménem Norbert, žijící v rumunské dračí rezervaci, o kterém jeho chovatelé tvrdí, že je mnohem poslušnější než ostatní…
… anonymní zdroj nám řekl, že pan Black byl schopný s drakem komunikovat a zjistil, že jeho smutek je způsobený osaměním…
… jak naši věrní čtenáři vědí, pan Black už v minulosti prokázal, že je talentovaným kryptozoologem. Mezi jeho úspěchy patří: pomoc při léčení nemoci dnes už známé jako Sněť maďarských trnoocasích, objevení Drobirohého…

Komentáře

  1. Moc děkuju za překlad! Sama bych to asi jinak nepřelouskala.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za kapitolu u téhle povídky se prostě vždy tak nasměju       

    OdpovědětVymazat
  3. Moc zábavná kapitola :) Děkuji za překlad a za tu práci s překladem, to úsilí.. neěkdy i nervy xD Vždycky se při ní nasměju ;) a těším se na další dílek xP

    OdpovědětVymazat
  4. Opravdu úžasná povídka, jsem moc ráda, že jsem na ni narazila, kéž by bylo víc takových, na které bych ještě narazila... Jen pro mě by bylo lepší, kdybych se zvládla od čtení aspoň na chvíli odtrhnout, a ne ji hltat bez přestávky, takhle se zas nestihnu vyspat Ale za tu oběť rozhodně stála, moc děkuji za překlad, je dokonalý, a moc jsem se u něj nasmála Doufám, že se brzy dočkám dalšího dílu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentáře! Moc si toho cením :)