22.Přiložte dalšího upíra | Staří vojáci nikdy neumírají

Ron se opatrně protáhl předními dveřmi domu a potichu se začal plížit skrz dům, přičemž doufal, že si nikdo nevšiml jeho nepřítomnosti.

"Říkal jsem si, kdy se vrátíš," ozval se tmavým pokojem hlas jeho otce.

"Ahoj, tati."

"Mluvils s Harrym?"

"Jo," přitakal Ron. "Nemůžete mě z toho vynechat, jsou to mí nejlepší kamarádi."

"Co Harry říkal?" zeptal se ho otec jednoduše.

"Chtěl, abych pohlídal Hermionu," odpověděl Ron. "Říkal, že věří, že se o ni postarám a udržím ji mimo bitvu."

"Samozřejmě…"

"Tati?"

"Posaď se, synku," řekl Artur a mávnutím hůlky rozsvítil světlo. "Měl už jsi někdy sklenku dobré skotské?

"Charlie mi nějakou dal, když jsem letos vrátil ze školy," řekl Ron. "Že prý to byl přípitek na Siriuse."

"Charlie je hodný kluk, ale vkus má příšerný," zasmál se Artur, načež vytáhl láhev a sklenky a každému jim nalil na tři prsty skotské. "Jak bys ji chtěl?"

"Tak jak ji piješ ty," odpověděl Ron.

"Takže s kapkou vody," přitakal Artur. "Synku… o tomhle jsem si s tebou měl promluvit už po Ministerstvu, ale obávám se, že jsem dovolil, aby mi to tvoje matka rozmluvila."

"Já to chápu, taťko," řekl Ron. "Mamka bývá občas trochu…"

"To ano, že?" souhlasil Artur. "Ale dělá to jen proto, že tě miluje. Jen si nedokáže připustit to, že už je z tebe chlap. Chce udržet svoje děťátka v bezpečí a…"

"Jo."

"Rone." Artur si usrkl ze sklenky. "Nebudu ti rozmlouvat tvoje rozhodnutí bojovat a ani nedovolím, aby tě tvá matka v čas bitvy zavřela tady.

"Ne?"

"Ne. Promluvím si s tebou a nechám tě činit tvá vlastní rozhodnutí. První válka vrcholila zrovna, když jsem byl v tvém věku." Artur se zadíval do dáli a začal vyprávět. "Ale vždycky to vypadalo tak vzdáleně, jako něco, co se mě nemohlo týkat. To se všechno změnilo, když…"

***

"Pane," strčil McLain hlavu do Harryho dveří. "Přišel za vámi poručík Longbottom."

"Pošlete ho dál."

"Poručík Longbottom se hlásí do služby, pane," řekl automaticky Nevil.

"Jsi tady nějak brzy, Nevile, nezdá se ti?" zeptal se Harry. "Podle mých počtů máš ještě dva dny."

"Vlastně ani ne," řekl Nevil. "Porušil jsem pár zákonů a poznal jsem se s dědou."

"Jak je na tom tvoje ruka?"

"Sto procent," řekl hrdě Nevil. "Taky jsem ti přinesl dárek."

"Oh?"

"Podívej," řekl Nevil a hodil mu na stůl složku plnou papírů.

"Hmmm," přečetl si Harry první papír. "Nemůžu říct, že by mě to překvapovalo."

"Je to šmejd," řekl jednoduše Nevil. "Ale koukni na ty další."

"Tihle všichni?" zeptal se Harry rozzářeně.

"Všichni na jednom místě, jako by přímo prosili o ohýnek," potvrdil Nevil. "Já tohle chci, Harry."

"Máš plán?"

"Za rozbřesku tam vpadnout, zabít stráže, zapálit to a vytáhnout buřty."

"Vezměte pivo a zavolejte mi, až budou hotoví," řekl Harry po chvíli přemýšlení. "Vezmi si McLaina, ať sestaví tým."

"Díky, Harry."

"K čemu jsou přátelé, Nevile."

Nevil vyšel z Harryho kanceláře. "Nechcete se trochu pobavit, seržante?"

"Večírek já nikdy neodmítnu," přitakal McLain. "Co se děje, pane?"

"Major byl tak milý, že nám přidělil misi," řekl Nevil. "Voldemortovi upíři se všichni sešli v jednom úkrytu."

"Jen pokračujte," zazubil se McLain. "Jaký je plán?"

"Za rozbřesku tam vpadneme, zabijeme stráže, zapálíme to tam, vytáhneme pivo a uděláme si grilovačku."

"Měl bych někoho poslat pro jídlo?"

"A taky sežeňte skupinku chlapů, co pomůžou s přípravami," přikázal Nevil. "Nevím jistě, jestli bychom to měli dělat sami."

"Nebylo by fér z toho muže vynechat," přitakal McLain. "O všechno se postarám, pane."

***

"Jsem rád, že jste si na mě našla čas," usmál se na ni muž v šedém obleku.

"Konec konců pro Vás pracuju," odpověděla Hermiona s obdobným úsměvem.

"Pravda."

"Tak co jste potřeboval?"

"Právě teď od Vás žádné informace nepotřebuji," řekl muž v šedém obleku. "Mám informace, o které se chci podělit. Přišel za mnou Popletal s velmi zajímavou nabídkou."

"Oh?"

"Měl výborný nápad, že moji muži zabijí vítěze bitvy, kterou organizuje Váš milý."

"On není… co po Vás chtěl?"

"Abych použil "pužky" na vítěze a ukončil tak snahy Harryho Pottera o nadvládu nad kouzelnickým a mudlovským světem."

"Pitomec."

"Taky pravda."

"Ale potvrzuje to, co jsme v minulosti říkali," zamumlala Hermiona. "Už máte nějaké informace o naší žádosti?"

"Pořád na tom pracuji," odpověděl muž v šedém obleku. "Premiér odkládá rozhodnutí na poslední chvíli."

"Ví už o tomhle posledním incidentu?"

"Ještě ne. Říkal jsem si, že nejdřív si promluvím s Vámi, abych se ujistil, že mám všechny dostupné informace. Je tu něco, co byste chtěla, abych přidal, až se s ním budu bavit?"

"I když to nebylo tak dramatické, jako Vaše schůzka," začala Hermiona, "tak se Popletal sešel i s Madam Bonesovou."

"Ředitelkou odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů?"

"Ano."

"Pokračujte."

"I na ní měl podobnou žádost," řekla Hermiona. "Chtěl, aby zatkla Harryho. Na obvinění prý přijdou později."

"To by mohlo pomoct," mumlal si. "Ještě jednu maličkost."

"Jakou?"

"Mohli byste na pár měsíců postrádat několik kouzelnických stráží k ochraně několika VIP?

"Uvidím, co budu moct."

***

Harry sešel po schodech za Nevilem a jeho muži, co měli každou chvíli vyrazit do akce. "Jen jsem chtěl ještě něco dodat k těm pokynům, co jsem ti dříve dal."

"O co jde?" zeptal se Nevil nervózně.

"Až se pořádně rozhoří oheň, zavolejte kapitána Harta," řekl se zíváním Harry. "Říkal, že má pod svým velením několik výborných kuchařů a byl tak hodný, že nám je dal k dispozici."

"Dobrá," přitakal Nevil.

"A Hermiona mi říkala, že Paneru je taky proslulý kuchař," dodal Harry. "A přednesl žádost, abychom mu uvolnili kus místa."

"O všechno se postarám, Harry," slíbil Nevil.

"Jdu spát," oznámil Harry. "V poledne mě vzbuďte."

"Dobře se vyspi, Harry."

"Úspěšný lov, Nevile."

"Slyšeli jste, majora," řekl Nevil přísně. "Tahle operace bude trochu složitější, než jsme původně mysleli, takže budeme muset být rychlejší a mnohem opatrnější v přípravě stanoviště, než bylo původně v plánu."

"Nebojte, pane," řekl McLain. "Jak jste řekl, musíme se postarat jen o pár smrtijedů a několik spících upírů."

"Jo," přitakal Nevil. "Ale budeme mít pro všechny dost piva?"

"Pošlu muže, aby někde pár sudů sehnal."

"Výborně."

***

"Víš jistě, že ti nevadí ho tam poslat samotného?" zeptala se Hermiona Harry, zatímco sledovali, jak Nevil se svými muži odchází.

"Je dobrý velitel," řekl Harry. "A mám v něj veškerou důvěru."

"Na to jsem se neptala."

"Ano, vadí," odpověděl Harry. "Pokud mám být upřímný, tak si nejsem jistý, jestli můžu věřit komukoliv z nich, když to nejsem já."

"Ale… dobře."

"Jak šla ta schůzka s mužem v šedém obleku?"

"Popletal se ho snažil přemluvit, aby tě zabil," odpověděla Hermiona.

"Pořád nic k naší záležitosti?"

"Pořád čeká na svolení od premiéra."

"Nezapomeň vyřídit, že, pokud s mojí žádostí nebude souhlasit, nemůžu zaručit trvalý mír," řekl Harry. "Řekni jim, že s radostí budu navěky stát na stráži, ale…"

"Vyřídím to," přitakala hned Hermiona. "Opravdu si myslíš, že to bude fungovat?"
"Že bude co fungovat?" zeptal se Harry. "Ty dlouhodobé plány, nebo ty krátkodobé?"

"Dlouhodobé."

"Doufám v to."

***

Nevil se připlížil za smrtijeda na hlídce a potichu muži přehodil kolem krku slabý drát. Rychle se otočil, aby k sobě byli zády, a předklonil se, čímž zvednul smrtijeda ze země. Konec mužova chrčení Nevilovi vykouzlil úsměv na tváři a taky mu dal najevo, že je konec. Pomalu muže spustil na zem, vytáhl dýku a rychlým bodnutím do oka zajistil, že muž už nevstane.

"Proč jste prostě nepoužil nůž?" zeptal se potichu McLain a vynořil se ze stínů.

"Nikdy jsem se nedostal na kloub tomu, jak najít třetí a čtvrtý," přiznal Nevil se zahanbeným úsměvem.

"Pak se za mnou stavte," řekl chápavě McLain. "Ukážu Vám ten fígl, ve kterém to spočívá. Myslím, že ho bratránek ani nezná, tak je pochopitelné, že s tím máte potíže."

"Bratránek?"

"Jo, je fajn vědět, že je nás na světě víc, co?"

"Jen mi to připomíná vtip, co mi Harry jednou řekl," odvětil Nevil. "Pane, je to past."

"Jsou tam dva*," dokončil McLain

"Měl jsem se zeptat už dřív," řekl pomalu Nevil. "Co ostatní stráže?"

"Mrtví. Chlapi teď připravují Bílýho Fose**."

"Výborně," zazubil se Nevil. "Jeden v každé rakvi?"

"Přesně jak jste řekl," přitakal McLain. "Musím Vám ukázat ještě něco, pane."

"O co jde?"

"Jen se koukněte za roh," řekl s úsměvem McLain. "Vím, že jste se o to chtěl postarat sám."

"Ale aspoň se o to postaral někdo z rodiny," dokončil Nevil, zatímco shlížel na zbytky Lestrangů. "Nezapomeňte udělat pár fotek pro babičku."

"Samozřejmě, pane."

***

"Madam Bonesová?"

"Co je?" odsekla. Přítel její neteře riskoval svůj život a neteř se jí zamkla v pokoji a odmítala vyjít, dokud si nebude jistá, že Nevil je v bezpečí.

"Máte tu letaxový hovor."

"Řekněte jim, že mám práci."

"Je to pan Longbottom."

"Přepošlete mi ho sem," řekla Amélie okamžitě.

"Zdravím Amélie," řekl Nevil s úsměvem. "Nemáš chvíli čas?"

"Takže všechno šlo bez problémů?"

"Jop, dokonce máme i malý bonus. Lestrangeovi měli tu smůlu, že překřížili cestu jednomu z mých mužů."

"Kterému?"

"McLainovi."

"A… co pro tebe tedy můžu udělat?"

"Jen jsem doufal, že by sis mohla vzít pár hodin volna," řekl Nevil. "Máme tu malou sešlost a říkal jsem si, že byste mohly se Susan přijít."

"Hned tam budu," slíbila Amélie. "Kde to je?"

"Planina asi dvě míle severně od ruin Parkinsonovic sídla," odpověděl Nevil. "Hádám, že si mysleli, že na místě, které jsme už prohlédli, budou v bezpečí."

"Vypadá to tak," souhlasila Amélie. "Dojdu pro Susan a vezmu ji s sebou."

"Schovám vám pivo," zazubil se Nevil. "Tak zatím, Amélie."

"Zatím, Nevile." Amélie uzavřela letax a zahihňala se. "Toho kluka zbožňuju."

Amélie vstala od stolu a zastavila se jen, aby své asistence řekla, že si na zbytek dne bere volno.

Jen za pár minut už stála před dveřmi své neteři a pokoušela se jí dostat ven.

"Jdi pryč," vzlykla Susan. "Já ven nejdu."

"Chudák Nevil bude tak zklamaný, že jsi nemohla přijít na jeho večírek," řekla lítostivě Amélie. "Možná že Hannah bude moct, jsem si jistá, že dokáže přijít na něco, co ho rozveselí."

"Cože?" otevřela najednou Susan dveře. "Je v pořádku?"

"Je úplně v pořádku, zlato," řekla Amélie. "Přesně jak jsem ti celou dobu říkala."

"Počkej tu," nakázala Susan. "Musím se upravit."

"Jen si vezmi nějaké lehké šaty a pojď."

"Ale musím vypadat, co nejlépe," namítla Susan

"Pokud si vezmeš nějaké módní šaty, tak ti bude moc teplo, a potom, čím si ráno prošel, stejně bude celý od sazí." Amélie si Susan pořádně prohlédla. "Zbav se těch stop od slz, ale vlasy si nech rozcuchané."

"Ale…"

"Prostě ho hned, jak ho uvidíš, obejmi a dej mu pusu," radila Amélie, "a vůbec ho nebude zajímat, co máš na sobě. No a to, i kdyby byl ten typ, co se o takovéhle věci stará. Podívej se na to takhle, strávíš ten čas raději s Nevilem, nebo tím, že se tady budeš upravovat?"

"Pojďme."

----------

* Jde sudánská armáda po poušti a najednou někdo za dunou zvolá: Jeden českej voják je lepší než deset sudánských vojáků, tak tam generál pošle deset vojáků, po chvíli se ozve: Jeden českej voják je lepší než sto sudánských vojáků, tak tam pošle sto vojáků, za chvíli se ozve: Jeden českej voják je lepší než tisíc sudánských vojáků, tak tam velitel pošle všechnu armádu a poslouchá. Najednou se k němu doplazí jeden z jeho vojáků a říká: Pane, je to past jsou tam dva.

** Bomba s bílým fosforem v angličtině pojem Willie Pete - WP (White Phosphorus)

Může sloužit k osvícení bojiště, označení cílů nebo naopak k zahalení bojiště kouřem. Používá se také k ničení (v podstatě upalování) živé síly nepřítele nebo k vyhnání nepřátelských bojovníků z bezpečných úkrytů a případně též k podlomení jejich bojové morálky.