Pisálkovo doupě

"Tetičko Amélie," promluvila Susan potichu. "Můžu se tě na něco zeptat?" "Co se děje, zlatíčko?" "Proč se všichni tak radují?" zašeptala Susan. "Zrovna jsem slyšela, že Harry půjde přes Kouzelnickou Bezdrátovou Novinovou Službu ohlásit jeho pozici s výzvou… té druhé straně." "A?" "A proč se všichni tak radují?" Susan se zlomil hlas a začaly ji po tvářích stékat slzy. "Mohli by zítra všichni umřít, ale přitom se smějou a radují se. Proč… proč se víc nebojí?" "To protože…," odmlčela se Amélie, když uviděla, jak si Harry sjednává ticho. "Počkej chvilku, zlatíčko."

"To je výborný nápad," vložil se do rozhovoru Profesor. "Co kdybych Doktorce ukázal Zeppelin, a potom jí s Pomocnicí můžeme zařídit laboratoř." "Dobře," zamrkal Harry překvapeně. "Nemyslel jsem si, že budete… pokud Vám to moc nevadí." "Ale vůbec ne," usmál se Profesor. "Pojďte se mnou, Doktorko." "Dobře," přikývla žena. "Ačkoliv mě překvapuje, že mě hned takhle vítáte."

Harry se probudil a dezorientovaně se posadil. Po rozhlédnutí po místnosti si vzpomenul, jak se v noci spolu s Profesorem vypotácel z baru. "Asi mi našel pokoj v hotelu," pokrčil Harry rameny a roztáhl závěsy, aby se podíval z okna. "Anebo ne…," dostal ze sebe Harry šokovaně, když uviděl, jak kolem prolétlo letadlo. "Kde to sakra jsem?"

"Zdravím, Pošuku," pozdravil staršího muže Remus. "Nějaký důvod proč jsi tu tak brzy?" "Potřeboval jsem si s tebou o něčem promluvit," přikývl postarší bystrozor. "A nebyl jsem si jistý, jestli bys u toho ocenil společnost." "Co se děje?" zblednul Remus. "Jde o Harryho?" "Ne," zakroutil hlavou Moody. "Jde o muže, co tě kousnul." "Co o něm potřebuješ vědět?" zamračil se Remus. "Moc toho o něm nevím, byl jsem ještě dítě, když se to stalo." "Nic o něm vědět nepotřebuju," usmál se strašidelně Moody. "Je mrtvý."

Ron se opatrně protáhl předními dveřmi domu a potichu se začal plížit skrz dům, přičemž doufal, že si nikdo nevšiml jeho nepřítomnosti. "Říkal jsem si, kdy se vrátíš," ozval se tmavým pokojem hlas jeho otce. "Ahoj, tati." "Mluvils s Harrym?" "Jo," přitakal Ron. "Nemůžete mě z toho vynechat, jsou to mí nejlepší kamarádi."

Když Harry dorazil, už zapadalo slunce. Rozhlédl se kolem a všimnul si, že je na mýtině v tmavém nehostinném lese, načež okamžitě vytáhl svoji příručku, aby se připravil na to, co ho čeká. Transylvánie je nádherná země s bohatou historií. Transylvánie je také plná různých druhů kouzelných tvorů, co berou lidi jako výborný zdroj proteinů. Následuje částečný seznam nebezpečných tvorů a toho, jak je zabít.

"Harry," strčila Hermiona hlavu do dveří. "Jestli máš čas, tak by s tebou ráda mluvila madam Blakeová." "Jasně, pošli ji dál," řekl Harry okamžitě. "Majore." "Madam Blakeová." "Nevadilo by, pokud bych přizvala i slečnu Grangerovou?" "Vůbec ne," odpověděl Harry. "Pokud tedy chceš, Hermiono." "Samozřejmě," usmála se na Harryho Hermiona a sedla si naproti němu. "Co pro Vás můžu udělat, madam Blakeová?" "Chtěla bych Vás poprosit o pomoc při plánování vraždy," řekla vážně.

"No?" "Externí odborníci, které k nám pozval pan Black, na to přišli," odpověděla Katalin. "Nedostatek vitamínů spojený s neškodnou nemocí - dračí ekvivalent kurdějí, zatímco procházeli obyčejným nachlazením. Oboje se samo o sobě dá jednoduše vyléčit, ale dohromady byly mnohem vážnější." "Vyřešili to?" "Jsme právě v procesu řešení daného problému, ale měli jsme pár problémů." "Jakých problémů?" "No," povzdychla si Katalin. "Rádi by využili vlastního lektvarového mistra, ale chovatelé odmítají pustit toho muže k drakům."

"Pořád ještě nevíme, co se přihodilo Severusovi?" zeptal se Albus. "Ne," řekla Poppy. "Podle toho, co jsem z něho vytáhla, jen seděli kolem stolu a najednou kolem nich celý dům zkolaboval. Kdyby nebylo toho pohotovostního přenášedla…" "Děkuji, já…" "Zapněte Bezdrátovku," křikla Hestia a vrazila do místnosti. "Takhle vtrhnout…", začala se rozčilovat Molly. "Teď ne, Molly," řekl ostře Artur. "Zapněte ji." "Co se děje?" zeptal se Brumbál. "Zrovna jsem slyšela," rozdýchávala se Hestie, "že bylo zničeno několik domů. Neví se, kolik je mrtvých. Prý to všechno vysvětlí ve vysílání."

"Přípitek," řekl Smythe. "Na naše udatné spojence." "NA NAŠE UDATNÉ SPOJENCE," opakovali všichni a pozvedli skleničky ke rtům. "Na majora Pottera," oznámil kapitán Finn. "který byl tak milý, že nás všechny pozval na večírek." "ŽE NÁS VŠECHNY POZVAL NA VEČÍREK." "Teď když se všichni známe," řekl s úšklebkem Harry, "se do toho dáme." Hermiona vběhla do dveří a tím Harryho přerušila. "Harry," přišla k Harrymu Hermiona se sklíčeným výrazem. "Co se děje?" zeptal se Harry zlehka.